KALENDÁRIUM Oldřich Jambor

KALENDÁRIUM Oldřich Jambor

Oldřich Jambor pocházel z Tuřan u Brna, kde se narodil dne 3. května 1913 v dělnické rodině. Po absolvování základní vojenské služby se přihlásil k letectvu. Prodělal nezbytný výcvik a sloužil u útvaru v Piešťanech. Nacistická okupace Čech a Moravy jej přivedla k rozhodnutí odejít do exilu a bojovat za obnovení Československa. V červnu 1939 překročil hranice do Polska. Ve Francii vstoupil do cizinecké legie a odjel do Alžírska. Válečný konflikt umožnil vznik československých jednotek ve Francii, u nichž byl Jambor prezentován dne 2. října 1939 v Paříži. Záhy byl zařazen k letecké skupině a do výcviku na funkci bombardovacího pilota v Toulouse. Po porážce Francie se složitou cestou přes Afriku dostal do Velké Británie. Dne 25. července 1940 byl přijat do RAF a po přeškolení na letouny typu Wellington byl přidělen k 311. československé bombardovací peruti. Od července 1941 do ledna 1942 absolvoval 34 operačních letů jako 1. pilot (kapitán letounu). Několik měsíců poté strávil jako instruktor u 10. navigátorské školy v Dumfries. 

Koncem května 1942 byl přidělen k 75. novozélandské bombardovací peruti, s níž se jako 2. pilot účastnil náletu tisícovky bombardérů na Kolín nad Rýnem v rámci operace Millenium. Jeho Wellington Mk.IA byl při zpáteční cestě v noci ze dne 30. na 31. května 1942 napaden německým nočním stíhačem a sestřelen. Bombardér se zřítil v Hessen-Allee v obci Klarenbeek v Nizozemsku. Pět členů posádky zahynulo. Pouze střelec Sgt. Waddington se zachránil. Oldřich Jambor je s ostatními kamarády pohřben na hřbitově v nizozemském Ugchelenu-Heidehofu. Jeho statečnost byla již za jeho života oceněna řadou britských i československých vyznamenání.

Připomeňme si Oldřicha Jambora tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho hrobu a pietních míst, které jej připomínají.

1. Odkaz na pietní místo v rodných Tuřanech v Jihomoravském kraji v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-54030&fnin=old%c5%99ich&srn=jambor&st=0&

2. Odkaz na pietní místo v Prostějově se jmény padlých letců sloužících za druhé světové války v RAF, mezi nimiž je uvedeno i jméno Oldřicha Jambora.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7523&fnin=old%c5%99ich&srn=jambor&st=0&

3. Odkaz na pomník věnovaný padlým čs. letcům ve druhé světové válce v Praze – Bubenči. Na mramorové desce po stranách je vyryto i jméno Oldřicha Jambora. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911&fnin=old%c5%99ich&srn=jambor&st=0&

4. Odkaz na jeho hrob na hřbitově v Ugchelenu-Heidehofu v Nizozemsku v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=NLD-776&fnin=old%c5%99ich&srn=jambor&st=0&

Oldřich Jambor, plukovník in memoriam

Oldřich Jambor, plukovník in memoriam
Portrét: Ústav pro studium totalitních režimů https://www.ustrcr.cz/kalendar-vyroci/kveten/31-kvetna/ Hrob: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/9876-ugchelen/

Pomník sestřeleného Wellingtonu Mk.1 Oldřicha Jambora v Hessen Allee 23E v nizozemské obci Klarenbeek

Pomník sestřeleného Wellingtonu Mk.1 Oldřicha Jambora v Hessen Allee 23E v nizozemské obci Klarenbeek
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/50426-pomnik-sestreleneho-wellingtonu-mk-1-oldrich-jambor/#50426-pomnik-sestreleneho-wellingtonu-mk-1-oldrich-jambor

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.