KALENDÁRIUM Jiří Potůček

KALENDÁRIUM Jiří Potůček

Oba rodiče Jiřího Potůčka, Vilém i Antonie, sloužili jako komorníci u hraběte Šternberka v době jeho narození. Později se Potůčkovi přestěhovali do Vranova (dnes Břasy) u Rokycan.

Po studiích pracoval Potůček ve firmě Baťa, kde jej díky jeho výborným jazykovým znalostem často posílali na služební cesty do zahraničí. Začátek druhé světové války jej proto zastihl v Osijeku v tehdejší Jugoslávii (dnes Chorvatsko). Domů se však Jiří Potůček nevrátil. Přes Řecko, Turecko a Sýrii se dostal do Francie, kde 14. ledna 1940 vstoupil do československé zahraniční armády.

Potůček se stal spojařem, 26. června 1940 byl evakuován lodí Ville de Liege do Velké Británie a postupně zařazen k telefonní četě štábní roty v rámci 1. československé smíšené brigády. V létě 1940 se přihlásil k výcviku pro zvláštní úkoly. Ke konci roku 1940 absolvoval kurzy sabotážní radiotelegrafický a parašutistický. Následně byl zařazen jako radiotelegrafista do výsadku Silver A.

Do okupované vlasti Jiří Potůček seskočil u obce Senice u Poděbrad spolu s velitelem skupiny Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem v noci na 29. prosince 1941. Připadla mu role obsluhy vysílačky s krycím názvem „Libuše“. První spojení s exilem proběhlo v půlce ledna 1942, načež obdržel povýšení do hodnosti desátníka. Potůček vysílal z malé strojovny kamenolomu Hluboká u Ležáků, kde byl zaměstnán s falešnými doklady na jméno Alois Tolar. Do Londýna předával cenné informace z prostředí domácího odboje. Později se přesunul do školy v Bohdašíně. Od dubna do června 1942 byla vysílačka i v mlýně mlynáře Švandy v Ležákách (což bylo pro obec bohužel osudné). V druhé polovině června 1942, po smrti Reinharda Heydricha a zradě Karla Čurdy, se Potůček přesunul do nového úkrytu u rodiny Burdychů v osadě Končiny, kde byl však ke konci měsíce přepaden gestapem. Po boji s přesilou se mu podařilo prostřílet se z obklíčení. O tři dny později 2. července 1942 však vyhladovělý usnul v křoví u obce Trnové, kde byl odhalen a zastřelen strážmistrem protektorátního četnictva Půlpánem. 

Odkazy na pietní místa spojená s Jiří Potůčkem naleznete v Evidenci válečných hrobů.

Odkaz na dům v Břasech, kde J. Potůček vyrůstal:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3211-5779

Pomník v Břasech:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3211-33215

Pomník v místě seskoku výsadku Silver A v Senici:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2119-3323

Odkaz na pomník v Bohdašíně:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5209-4537

Odkaz na místo Potůčkova násilného skonu

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-30396

Deska na domě v Břasech, kde Potůček žil

Deska na domě v Břasech, kde Potůček žil
Zdroj: CEVH.

Pomník ve tvaru padáku v Břasech

Pomník ve tvaru padáku v Břasech
Zdroj: CEVH.

Pomník v Senici, kde výsadkáři seskočili padákem

Pomník v Senici, kde výsadkáři seskočili padákem
Zdroj: CEVH.

Pomník v Bohdašíně

Pomník v Bohdašíně
Zdroj: CEVH.

Švandův mlýn

Švandův mlýn
Zdroj: Ležáky Memorial.cz

Poslední úkryt v Končinách

Poslední úkryt v Končinách
Zdroj: Idnes.cz

Pomník v místě skonu vzdává hold hrdinství Jiřího Potůčka

Pomník v místě skonu vzdává hold hrdinství Jiřího Potůčka
Foto: Portrét Jiřího Potůčka (Wikipedie) & pomník (CEVH).

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.