KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

Dnes si připomínáme účastníka druhého odboje majora Jaroslava Zárubu. Major Záruba se narodil 26. dubna 1907 v Třeboni. Po maturitě na gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. 1. října 1928 nastoupil vojenskou prezenční službu a následně vystudoval školu pro důstojníky pěchoty a Vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1931 byl z vojenské akademie vyřazen. Zůstal u armády, když dal přednost životu vojáka před kariérou právníka, přičemž dosáhl hodnosti štábního kapitána. Od července 1931 velel četě pěšího pluku 22 v Jičíně, od září 1933 pak cyklistického praporu 1 v Jaroměři. Následně prošel výcvikem na leteckého pozorovatele pěchoty a dále sloužil u pěšího pluku 21 v Čáslavi jako velitel roty. Po okupaci Československa byl přidělen do vládního vojska k pražskému praporu 1.

Záruba se v roce 1942 zapojil do odboje v rámci skupiny Jana Purkrábka. V květnu 1945 vyslyšel volání a zapojil se do boje o budovu rozhlasu, kdy organizoval jeho obranu a výstavbu barikád. 7. května vyjednal kapitulaci části německých sil. 8. května 1945 byl však zasažen střepinami nepřátelské letecké bomby (některé zdroje mluví o minometné palbě), přičemž utrpěl vážné zranění hrdla a plic. Urychleně byl spolubojovníky transportován do Schneiderova sanatoria. Velení po něm převzali major Antonín Rakouš a štábní kapitán Václav Kopecký. Záruba zemřel o dva dny později na následky zranění. Dožil se tak alespoň konce druhé světové války. In memoriam byl povýšen na majora. Pohřben byl nejprve na Olšanských hřbitovech v Praze. Později byly jeho ostatky přesunuty do jeho rodné Třeboni. 

Památku majora Jaroslava Zárubu dále připomíná deska na budově pražského rozhlasu, pomník památce důstojníků generálního štábu (absolventů Vysoké školy válečné) u budovy Ministerstva obrany Na Valech či památník před školou v Třeboni.

Odkaz na pietní místa v Evidenci válečných hrobů:

Pamětní deska věnovaná majoru Jaroslavu Zárubovi umístěna na Praze 2:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-18130

Pomník památce důstojníků generálního štábu (absolventů Vysoké školy válečné) u budovy Ministerstva obrany na Praze 6:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-20768

Pomník před školou v Třeboni: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3114-10988

Jaroslav Záruba

Jaroslav Záruba
Zdroj: VHÚ

Hrob v Třeboni

Hrob v Třeboni
Zdroj: Vets.cz

Deska na budově Českého rozhlasu

Deska na budově Českého rozhlasu
Zdroj: CEVH

Pomník Na Valech – Tychonova ulice

Pomník Na Valech – Tychonova ulice
Zdroj: CEVH

Památník v Třeboni

Památník v Třeboni
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.