KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

9.5.2024 Věra Adina Šefraná
KALENDÁRIUM Jaroslav Záruba

Dnes si připomínáme účastníka druhého odboje majora Jaroslava Zárubu. Major Záruba se narodil 26. dubna 1907 v Třeboni. Po maturitě na gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. 1. října 1928 nastoupil vojenskou prezenční službu a následně vystudoval školu pro důstojníky pěchoty a Vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1931 byl z vojenské akademie vyřazen. Zůstal u armády, když dal přednost životu vojáka před kariérou právníka, přičemž dosáhl hodnosti štábního kapitána. Od července 1931 velel četě pěšího pluku 22 v Jičíně, od září 1933 pak cyklistického praporu 1 v Jaroměři. Následně prošel výcvikem na leteckého pozorovatele pěchoty a dále sloužil u pěšího pluku 21 v Čáslavi jako velitel roty. Po okupaci Československa byl přidělen do vládního vojska k pražskému praporu 1.

Záruba se v roce 1942 zapojil do odboje v rámci skupiny Jana Purkrábka. V květnu 1945 vyslyšel volání a zapojil se do boje o budovu rozhlasu, kdy organizoval jeho obranu a výstavbu barikád. 7. května vyjednal kapitulaci části německých sil. 8. května 1945 byl však zasažen střepinami nepřátelské letecké bomby (některé zdroje mluví o minometné palbě), přičemž utrpěl vážné zranění hrdla a plic. Urychleně byl spolubojovníky transportován do Schneiderova sanatoria. Velení po něm převzali major Antonín Rakouš a štábní kapitán Václav Kopecký. Záruba zemřel o dva dny později na následky zranění. Dožil se tak alespoň konce druhé světové války. In memoriam byl povýšen na majora. Pohřben byl nejprve na Olšanských hřbitovech v Praze. Později byly jeho ostatky přesunuty do jeho rodné Třeboni. 

Památku majora Jaroslava Zárubu dále připomíná deska na budově pražského rozhlasu, pomník památce důstojníků generálního štábu (absolventů Vysoké školy válečné) u budovy Ministerstva obrany Na Valech či památník před školou v Třeboni.

Odkaz na pietní místa v Evidenci válečných hrobů:

Pamětní deska věnovaná majoru Jaroslavu Zárubovi umístěna na Praze 2:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-18130

Pomník památce důstojníků generálního štábu (absolventů Vysoké školy válečné) u budovy Ministerstva obrany na Praze 6:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-20768

Pomník před školou v Třeboni: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3114-10988

Jaroslav Záruba

Jaroslav Záruba
Zdroj: VHÚ

Hrob v Třeboni

Hrob v Třeboni
Zdroj: Vets.cz

Deska na budově Českého rozhlasu

Deska na budově Českého rozhlasu
Zdroj: CEVH

Pomník Na Valech – Tychonova ulice

Pomník Na Valech – Tychonova ulice
Zdroj: CEVH

Památník v Třeboni

Památník v Třeboni
Zdroj: CEVH

Další příběhy

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

6.9.2026 Petr Hažmuka
Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.
Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

2.9.2026 Petr Hažmuka
Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.
Výsadek Aroš V

Výsadek Aroš V

1.9.2026 Vlastimil Křišťan
Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.