Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna se nalézá hřbitov stejnojmenné jihočeské obce. Nachází se na něm hroby obětí květnového povstání roku 1945 a maďarských vojáků, kteří, ač do té doby bojovali po boku nacistického Německa, se postavili na stranu čs. odbojářů.

Koncem druhé světové války se pokoušeli němečtí vojáci uniknout před Rudou armádou do amerického zajetí. Přes Rájov, kudy vedla hlavní ústupová trasa na Český Krumlov, procházelo obrovské množství prchajících vojáků. Dne 5. května 1945 vypuklo Květnové povstání českého lidu, které spočívalo v přejímání veřejné správy a odzbrojování německých vojáků. Téhož dne se do něj zapojili také občané Zlaté Koruny a Rájova. Zpočátku šlo vše celkem hladce, než velitelství německé armády v Českém Krumlově zorganizovalo trestnou výpravu, kterou vedly jednotky SS. Cestou napadly nejdříve Přísečnou, kde vzaly spoustu rukojmí a zabili během domovní prohlídky Růženu Kozákovou, manželku zadrženého respicienta finanční stráže Vojtěcha Kozáka.

Větší, asi hodinová, přestřelka se poté vedla o strategický most překonávající Vltavu v Rájově, kde se na stranu Čechů postavili právě Maďaři, kteří už s Němci nechtěli mít nic společného: „Maďarští vojáci se sami báli a utíkali, snad ani nevěděli, před kým a kam. Když ale viděli, jak rozlícení němečtí ozbrojenci stáli proti bezmocnému lidu, věděli, na jakou stranu se mají postavit.“ Příslušníci SS se přes most nakonec dostali, protože před sebou hnali jako živé štíty rukojmí z Přísečné. Na obou stranách si střetnutí vyžádalo několik životů. Padlo 5 příslušníků maďarské armády a 3 čeští vlastenci. Ráno následovala poprava tří rukojmí z Přísečné – Vojtěcha Kozáka, Josefa Fošuma a Tomáše Puffera. Maďarská armáda v nedaleké Zlaté Koruně vydržela a 6. května pravděpodobně odradila jednotky SS od popravení zajatců z Plešivce. O den později, 7. května 1945, do míst dorazila americká armáda. Těla padlých byla 11. května 1945 exhumována a identifikována a o dva dny později slavnostně přenesena na hřbitov Zlaté Koruny. Následně se maďarští vojáci vrátili domů do Maďarska.

Dnes se ostatky maďarských vojáků na hřbitově ve Zlaté Koruně nenachází. Již krátce po válce byly maďarskou stranou exhumovány a dnes je připomínají pouze pomníčky. České oběti zde odpočívají dodnes.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE3103-10155

Odkaz na pietní místo v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3103-10155

 

Summary:

Near the Vltava river in Zlatá Koruna, South Bohemia, lies a cemetery commemorating the victims of the May 1945 uprising and Hungarian soldiers who joined the Czech resistance against Nazi Germany. As WWII neared its end, German troops retreated through Rájov, a strategic area near Český Krumlov. On May 5, 1945, locals of Zlatá Koruna and Rájov joined the uprising, initially disarming German soldiers. However, SS units launched a punitive expedition, taking hostages in Přísečná and killing civilians. A fierce battle occurred at the Rájov bridge, where Hungarian soldiers switched sides, standing with the unarmed Czech people against the Nazis. Despite their resistance, the SS crossed the bridge using hostages as human shields. The clash claimed the lives of 5 Hungarians and 7 Czech patriots, followed by executions of local citizens. After the war, the Hungarians’ remains were repatriated, while Czech victims still rest in Zlatá Koruna. Memorials now honour all the fallen.

Celkový pohled na pomník na hřbitově Zlatá Koruna.

Celkový pohled na pomník na hřbitově Zlatá Koruna.
Zdroj: CEVH

Pohled na středovou část pomníku.

Pohled na středovou část pomníku.
Zdroj: CEVH

Pohled na levou část pomníku věnovanou maďarským vojákům.

Pohled na levou část pomníku věnovanou maďarským vojákům.
Zdroj: CEVH

Pohled na pravou část pomníku věnovanou místním občanům.

Pohled na pravou část pomníku věnovanou místním občanům.
Zdroj: CEVH

Záběr z pietního aktu 8. května 2018.

Záběr z pietního aktu 8. května 2018.
Foto: Jitka Cibulková Vokatá

Pohled na hřbitov Zlatá Koruna - Rájov.

Pohled na hřbitov Zlatá Koruna - Rájov.
Foto: Ladislav Černý

Jinačovice

Pomník obětem první a druhé světové války v Jinačovicích vznikl roku 1959 jako náhrada za památník z roku 1922. Připomíná patnáct místních padlých z první světové války a jedenáct obětí nacistické okupace. Vzhledem ke špatnému technickému stavu prošel v roce 2025 kompletní renovací, zahrnující nový základ, obnovu kamenných částí i nápisů.

Vzpomínková pouť Srbsko 2026

Ve dnech 18.–23. května 2026 se zástupci Oddělení pro válečné hroby a pietní místa Ministerstva obrany ČR zúčastnili vzpomínkové pouti do Srbska pořádané Československou obcí legionářskou ve spolupráci s přidělencem obrany v Bělehradě a Odborem pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR. Program zahrnoval pietní akty na vojenských hřbitovech a bojištích první světové války, návštěvy památných míst v Bělehradě, Niši či Kragujevaci i slavnostní zahájení výstavy věnované československým dobrovolníkům v srbské armádě. Pouť připomněla společné česko-srbské historické vazby, osudy vojáků z českých zemí i význam péče o válečné hroby v zahraničí.

85. výročí úmrtí Josefa Gutvalda, prvního padlého příslušníka 313. československé stíhací perutě RAF

Dnes uplynulo 85 let od úmrtí Josefa Gutvalda, stíhacího pilota Royal Air Force (RAF). V lednu roku 1940 ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a přes tzv. jižní cestu se dostal do Velké Británie, kde vstoupil do RAF. Postupně sloužil u několika stíhacích perutí, včetně 313. československé stíhací perutě. Zahynul 27. května 1941 při cvičném letu na letounu Supermarine Spitfire, pravděpodobně v důsledku selhání kyslíkového systému. Jeho úmrtí představovalo první ztrátu 313. stíhací perutě RAF. Pohřben je na vojenském hřbitově v Cattericku.