Generál Josef Dostál

Generál Josef Dostál

Generál Josef Dostál

Josef Dostál se narodil v roce 1891 Tučíně u Přerova. V Přerově následně studoval gymnázium a hospodářskou školu. Poté tři roky pokračoval ve studiu hospodářství a agronomie na univerzitě v Halle-Wittenbergu. Od roku 1912 sloužil v armádě jako dobrovolník u Zeměbraneckého pluku č. 13 (Olomouc). V srpnu 1914 byl mobilizován a v říjnu téhož roku nasazen na ruskou frontu. Dne 18. května 1915 padl u Klimontówa do zajetí. 

Následně dne 8. září 1917 vstoupil do československých legií v Rusku. V říjnu 1917 byl povýšen na praporčíka. V říjnu 1917 byl povýšen na praporčíka a v legiích dosáhl až hodnosti kapitána. Dne 24. května 1920 se vydal zpět do vlasti na palubě parníku Sherman, kam dorazil 9. července 1920.

Po návratu nadále působil v armádě. Po absolvování Ústředního jezdeckého učiliště v Hranicích sloužil u 2. jezdeckého pluku v Olomouci, kde byl od září 1927 zástupcem velitele. V létě 1930 se stal velitelem 4. jezdeckého pluku v Klatovech. V listopadu téhož roku dosáhl hodnosti plukovníka. V říjnu 1935 převzal velení 1. jezdecké brigády. V lednu 1937 byl povýšen do hodnosti generála a působil jako přednosta I/2. oddělení Ministerstva národní obrany v Praze.

Po okupaci zbytku Československa se zapojil do protinacistického odboje v rámci organizace Obrana národa, zejména na Klatovsku. Zatčen byl 29. dubna 1943 a dne 27. září 1944 odsouzen v Drážďanech k trestu smrti. Popraven byl zastřelením v kasárnách v Lipsku dne 13. dubna 1945.

Lukáš Havel

 

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínajících památku Generála Josefa Dostála.

Generál Josef Dostál je připomenut na řadě míst. Pamětní desku má na svém domě v Tučíně. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-33660

 

Připomenut je i mezi hrdiny Klatov ve vestibulu místní radnice. Další pamětní desku má i na zdi klatovských kasáren.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-33325

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-53506

 

V Klatovech se jeho jméno nachází na bronzové desce umístěné na místním hřbitově v lokalitě – starý urnový háj a dále na Památníku Pod Valy.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-6090

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-6087

 

Také v Plzni připomíná jeho památku pamětní deska obětem 2. světové války.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5176

 

V Lipsku je jeho jméno na pomníku u místních kasáren spolu s desítkami dalších zavražděných. Na místním hřbitově, kde je mj. označen na pomníku obětem poprav, jsou pak uloženy ostatky generála Dostála.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-38300

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-38297

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-38292

 

Válečné hroby týkající se Josefa Dostála:

VH: CZE7109-33660

VH: CZE3205-33325

VH: CZE3209-5176

VH: CZE3205-6090

VH: CZE3205-6087

VH: CZE3205-53506

VH: DEU-38300

VH: DEU-38297

VH: DEU-38292

 

Summary: 

General Josef Dostál, whose execution we commemorate today, was a career officer who served in the Czechoslovak Legion in Russia. After the occupation of his homeland, he did not idle away and became involved in resistance activities in the Klatovy region as part of the Defence of the Nation. Unfortunately, this activity proved fatal for him. He was executed on 13th April 1945 in Leipzig.

 

Pamětní deska Josefu Dostálovi z černé žuly na jeho rodném domě v Tučíně.

Pamětní deska Josefu Dostálovi z černé žuly na jeho rodném domě v Tučíně.
Zdroj: CEVH

Generál Josef Dostál (*6. května 1891–13. dubna †1945).

Generál Josef Dostál (*6. května 1891–13. dubna †1945).
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Dost%C3%A1l_(gener%C3%A1l)

Vestibul radnice Městského úřadu Klatovy.

Vestibul radnice Městského úřadu Klatovy.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na zdi klatovských kasáren.

Pamětní deska na zdi klatovských kasáren.
Zdroj: CEVH

Bronzová deska na místním hřbitově.

Bronzová deska na místním hřbitově.
Zdroj: CEVH

Klatovy – Památník Pod Valy

Klatovy – Památník Pod Valy
Zdroj: CEVH

Plzeň – pamětní deska obětem II. světové války.

Plzeň – pamětní deska obětem II. světové války.
Zdroj: CEVH

Lipsko – Kasárna Generála Olbrichta

Lipsko – Kasárna Generála Olbrichta
Zdroj: CEVH

Pomník na hřbitově v Lipsku.

Pomník na hřbitově v Lipsku.
Zdroj: CEVH

Zdroje: 

Dostál Josef, 1891-1945. Biografický slovník českých zemí, 

on-line: https://biography.hiu.cas.cz/wiki/DOST%C3%81L_Josef_1891%E2%80%931945

 

Brigádní generál Josef Dostál *1891, on-line:

https://rodinnivalecnici.webnode.cz/kolegove-pratele-podrizeni-predstavitele-nasich-valecniku/grigadni-general-josef-dostal-1891/

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.