Generál Josef Dostál

Generál Josef Dostál

Generál Josef Dostál

Josef Dostál se narodil v roce 1891 Tučíně u Přerova. V Přerově následně studoval gymnázium a hospodářskou školu. Poté tři roky pokračoval ve studiu hospodářství a agronomie na univerzitě v Halle-Wittenbergu. Od roku 1912 sloužil v armádě jako dobrovolník u Zeměbraneckého pluku č. 13 (Olomouc). V srpnu 1914 byl mobilizován a v říjnu téhož roku nasazen na ruskou frontu. Dne 18. května 1915 padl u Klimontówa do zajetí. 

Následně dne 8. září 1917 vstoupil do československých legií v Rusku. V říjnu 1917 byl povýšen na praporčíka. V říjnu 1917 byl povýšen na praporčíka a v legiích dosáhl až hodnosti kapitána. Dne 24. května 1920 se vydal zpět do vlasti na palubě parníku Sherman, kam dorazil 9. července 1920.

Po návratu nadále působil v armádě. Po absolvování Ústředního jezdeckého učiliště v Hranicích sloužil u 2. jezdeckého pluku v Olomouci, kde byl od září 1927 zástupcem velitele. V létě 1930 se stal velitelem 4. jezdeckého pluku v Klatovech. V listopadu téhož roku dosáhl hodnosti plukovníka. V říjnu 1935 převzal velení 1. jezdecké brigády. V lednu 1937 byl povýšen do hodnosti generála a působil jako přednosta I/2. oddělení Ministerstva národní obrany v Praze.

Po okupaci zbytku Československa se zapojil do protinacistického odboje v rámci organizace Obrana národa, zejména na Klatovsku. Zatčen byl 29. dubna 1943 a dne 27. září 1944 odsouzen v Drážďanech k trestu smrti. Popraven byl zastřelením v kasárnách v Lipsku dne 13. dubna 1945.

Lukáš Havel

 

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínajících památku Generála Josefa Dostála.

Generál Josef Dostál je připomenut na řadě míst. Pamětní desku má na svém domě v Tučíně. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-33660

 

Připomenut je i mezi hrdiny Klatov ve vestibulu místní radnice. Další pamětní desku má i na zdi klatovských kasáren.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-33325

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-53506

 

V Klatovech se jeho jméno nachází na bronzové desce umístěné na místním hřbitově v lokalitě – starý urnový háj a dále na Památníku Pod Valy.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-6090

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-6087

 

Také v Plzni připomíná jeho památku pamětní deska obětem 2. světové války.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5176

 

V Lipsku je jeho jméno na pomníku u místních kasáren spolu s desítkami dalších zavražděných. Na místním hřbitově, kde je mj. označen na pomníku obětem poprav, jsou pak uloženy ostatky generála Dostála.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-38300

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-38297

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=DEU-38292

 

Válečné hroby týkající se Josefa Dostála:

VH: CZE7109-33660

VH: CZE3205-33325

VH: CZE3209-5176

VH: CZE3205-6090

VH: CZE3205-6087

VH: CZE3205-53506

VH: DEU-38300

VH: DEU-38297

VH: DEU-38292

 

Summary: 

General Josef Dostál, whose execution we commemorate today, was a career officer who served in the Czechoslovak Legion in Russia. After the occupation of his homeland, he did not idle away and became involved in resistance activities in the Klatovy region as part of the Defence of the Nation. Unfortunately, this activity proved fatal for him. He was executed on 13th April 1945 in Leipzig.

 

Pamětní deska Josefu Dostálovi z černé žuly na jeho rodném domě v Tučíně.

Pamětní deska Josefu Dostálovi z černé žuly na jeho rodném domě v Tučíně.
Zdroj: CEVH

Generál Josef Dostál (*6. května 1891–13. dubna †1945).

Generál Josef Dostál (*6. května 1891–13. dubna †1945).
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Dost%C3%A1l_(gener%C3%A1l)

Vestibul radnice Městského úřadu Klatovy.

Vestibul radnice Městského úřadu Klatovy.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na zdi klatovských kasáren.

Pamětní deska na zdi klatovských kasáren.
Zdroj: CEVH

Bronzová deska na místním hřbitově.

Bronzová deska na místním hřbitově.
Zdroj: CEVH

Klatovy – Památník Pod Valy

Klatovy – Památník Pod Valy
Zdroj: CEVH

Plzeň – pamětní deska obětem II. světové války.

Plzeň – pamětní deska obětem II. světové války.
Zdroj: CEVH

Lipsko – Kasárna Generála Olbrichta

Lipsko – Kasárna Generála Olbrichta
Zdroj: CEVH

Pomník na hřbitově v Lipsku.

Pomník na hřbitově v Lipsku.
Zdroj: CEVH

Zdroje: 

Dostál Josef, 1891-1945. Biografický slovník českých zemí, 

on-line: https://biography.hiu.cas.cz/wiki/DOST%C3%81L_Josef_1891%E2%80%931945

 

Brigádní generál Josef Dostál *1891, on-line:

https://rodinnivalecnici.webnode.cz/kolegove-pratele-podrizeni-predstavitele-nasich-valecniku/grigadni-general-josef-dostal-1891/

Katastr válečných hrobů

V únoru 2026 byla dokončena digitalizace Katastru válečných hrobů s údaji o pohřbech zejména z první světové války na území meziválečného Československa (mimo Slovenska) i dalších částí Evropy. Projekt vznikl ve spolupráci VÚA–VHA, VHÚ Praha a OVVVH MO. Data poslouží obcím i badatelům v hledání padlých z první světové války a postupně budou zpřístupněna veřejnosti. Již nyní pomáhají dokumenty odhalovat zapomenuté hroby vojáků.

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.