Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

V lokalitě Ożenna v obci Krempná v Podkarpatském vojvodství narazíme hned na tři Jurkovičovy hřbitovy. Hřbitovy č. 1 a č. 2 se nalézají v obtížně dostupném terénu na pohraničním hřebeni necelý půl kilometru od slovenské hranice. Na obou hřbitovech spočívají příslušníci carské armády v hromadných hrobech, přičemž každý z těchto hrobů tvoří jediná hrobová šachta o rozměrech několika metrů. První čtvercový hřbitov o rozloze 25 m² ve tvaru mohyly se nalézá pod vrcholem kopce Czeremcha, v nadmořské výšce cca 610 m. Do dnešních dní se dochoval pouze monolitický dvouramenný pískovcový kříž uprostřed mohyly a kamenná deska s rytým nápisem: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Hřbitov je vzdálen cca 50 m od  druhého vojenského hřbitova v Ożenni. Na hřbitově č. 1 spočinulo 130 ruských vojáků, kteří zde padli v boji o průsmyk v Ożenni dne 27. listopadu 1914, z nichž se podle údajů polské Ogólnopolske komputerowe bazy cmentarzy wojennych dosud podařilo identifikovat pouze jednoho padlého vojáka.

Hřbitov č. 2 byl původně obehnán zdí z lámaného kamene s kamenným křížem ve střední části a své poslední místo odpočinku zde nalezlo 130 ruských vojáků. Z původního uspořádání hrobů se dochovaly pouze desky s německými nápisy ve znění s téměř identickým nápisem jako v případě hřbitova č. 1: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Podkarpatské vojvodství v roce 2011 financovalo komplexní opravu hrobů, přičemž rekonstruovalo kamennou ohradní zeď a dochované prvky umístilo na původní místa.

Poslední hřbitov v této lokalitě, hřbitov č. 3 najdeme na východním okraji vsi Ożenna. V jeho blízkosti dříve stával dnes již zaniklý dřevěný kostel Basila Velkého z 19. století. Stojí na místě frontového hřbitova a je zde pohřbeno celkem 423 vojáků, z toho 67 rakousko-uherských a 356 ruských, jež padli během bojů v listopadu a prosinci 1914.

Hřbitov se člení na jednotlivé oddíly podle příslušnosti vojáků k té které armádě, přičemž ruská část, jež se nachází na jižní straně, nemá samostatný vchod a přístup k ní vede přes část rakouskou, která zaujímá severní stranu hřbitova. Obě části dělí kamenná zídka. Jak v rakouské, tak v ruské části nalezneme pamětní desky s německými nápisy. Rakouským vojákům náleží tato oslavná slova: DER TREUEN SOHNE DIE IHR LEBEN HINGEGEBEN HABEN DENKT DAS VATERLAND DANKBAR UND STOLZ. Ruským vojákům patří poněkud prozaičtější věnování: DER GEFALLENEN FEINDEN WEIHTEN MITLEID
UND MENSCHLICHKEIT DIE LETZTE HEINSTATT. 

Obec Krempná v roce 2006 přistoupila k celkové obnově hřbitova, přičemž zrekonstruovala ohradní zeď a vztyčila nové kříže, aby jej dne 23. září téhož roku opět slavnostně otevřela za účasti zástupců místních úřadů, delegací z Rakouska, Slovenska a Ukrajiny či členů rodin zde pohřbených vojáků.

V Centrální evidenci válečných hrobů se v případě tohoto hřbitova setkáme se jménem vojína Jindřicha Kobera, nymburského rodáka, příslušníka c. k. praporu polních myslivců č. 2 Hradec Králové, který v hodnosti jägera neboli myslivce dle našich údajů podlehl svým zraněním v Trynaze dne 25. května 1915.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41394

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.