Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

V lokalitě Ożenna v obci Krempná v Podkarpatském vojvodství narazíme hned na tři Jurkovičovy hřbitovy. Hřbitovy č. 1 a č. 2 se nalézají v obtížně dostupném terénu na pohraničním hřebeni necelý půl kilometru od slovenské hranice. Na obou hřbitovech spočívají příslušníci carské armády v hromadných hrobech, přičemž každý z těchto hrobů tvoří jediná hrobová šachta o rozměrech několika metrů. První čtvercový hřbitov o rozloze 25 m² ve tvaru mohyly se nalézá pod vrcholem kopce Czeremcha, v nadmořské výšce cca 610 m. Do dnešních dní se dochoval pouze monolitický dvouramenný pískovcový kříž uprostřed mohyly a kamenná deska s rytým nápisem: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Hřbitov je vzdálen cca 50 m od  druhého vojenského hřbitova v Ożenni. Na hřbitově č. 1 spočinulo 130 ruských vojáků, kteří zde padli v boji o průsmyk v Ożenni dne 27. listopadu 1914, z nichž se podle údajů polské Ogólnopolske komputerowe bazy cmentarzy wojennych dosud podařilo identifikovat pouze jednoho padlého vojáka.

Hřbitov č. 2 byl původně obehnán zdí z lámaného kamene s kamenným křížem ve střední části a své poslední místo odpočinku zde nalezlo 130 ruských vojáků. Z původního uspořádání hrobů se dochovaly pouze desky s německými nápisy ve znění s téměř identickým nápisem jako v případě hřbitova č. 1: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Podkarpatské vojvodství v roce 2011 financovalo komplexní opravu hrobů, přičemž rekonstruovalo kamennou ohradní zeď a dochované prvky umístilo na původní místa.

Poslední hřbitov v této lokalitě, hřbitov č. 3 najdeme na východním okraji vsi Ożenna. V jeho blízkosti dříve stával dnes již zaniklý dřevěný kostel Basila Velkého z 19. století. Stojí na místě frontového hřbitova a je zde pohřbeno celkem 423 vojáků, z toho 67 rakousko-uherských a 356 ruských, jež padli během bojů v listopadu a prosinci 1914.

Hřbitov se člení na jednotlivé oddíly podle příslušnosti vojáků k té které armádě, přičemž ruská část, jež se nachází na jižní straně, nemá samostatný vchod a přístup k ní vede přes část rakouskou, která zaujímá severní stranu hřbitova. Obě části dělí kamenná zídka. Jak v rakouské, tak v ruské části nalezneme pamětní desky s německými nápisy. Rakouským vojákům náleží tato oslavná slova: DER TREUEN SOHNE DIE IHR LEBEN HINGEGEBEN HABEN DENKT DAS VATERLAND DANKBAR UND STOLZ. Ruským vojákům patří poněkud prozaičtější věnování: DER GEFALLENEN FEINDEN WEIHTEN MITLEID
UND MENSCHLICHKEIT DIE LETZTE HEINSTATT. 

Obec Krempná v roce 2006 přistoupila k celkové obnově hřbitova, přičemž zrekonstruovala ohradní zeď a vztyčila nové kříže, aby jej dne 23. září téhož roku opět slavnostně otevřela za účasti zástupců místních úřadů, delegací z Rakouska, Slovenska a Ukrajiny či členů rodin zde pohřbených vojáků.

V Centrální evidenci válečných hrobů se v případě tohoto hřbitova setkáme se jménem vojína Jindřicha Kobera, nymburského rodáka, příslušníka c. k. praporu polních myslivců č. 2 Hradec Králové, který v hodnosti jägera neboli myslivce dle našich údajů podlehl svým zraněním v Trynaze dne 25. května 1915.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41394

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.