Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války – Ożenna

V lokalitě Ożenna v obci Krempná v Podkarpatském vojvodství narazíme hned na tři Jurkovičovy hřbitovy. Hřbitovy č. 1 a č. 2 se nalézají v obtížně dostupném terénu na pohraničním hřebeni necelý půl kilometru od slovenské hranice. Na obou hřbitovech spočívají příslušníci carské armády v hromadných hrobech, přičemž každý z těchto hrobů tvoří jediná hrobová šachta o rozměrech několika metrů. První čtvercový hřbitov o rozloze 25 m² ve tvaru mohyly se nalézá pod vrcholem kopce Czeremcha, v nadmořské výšce cca 610 m. Do dnešních dní se dochoval pouze monolitický dvouramenný pískovcový kříž uprostřed mohyly a kamenná deska s rytým nápisem: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Hřbitov je vzdálen cca 50 m od  druhého vojenského hřbitova v Ożenni. Na hřbitově č. 1 spočinulo 130 ruských vojáků, kteří zde padli v boji o průsmyk v Ożenni dne 27. listopadu 1914, z nichž se podle údajů polské Ogólnopolske komputerowe bazy cmentarzy wojennych dosud podařilo identifikovat pouze jednoho padlého vojáka.

Hřbitov č. 2 byl původně obehnán zdí z lámaného kamene s kamenným křížem ve střední části a své poslední místo odpočinku zde nalezlo 130 ruských vojáků. Z původního uspořádání hrobů se dochovaly pouze desky s německými nápisy ve znění s téměř identickým nápisem jako v případě hřbitova č. 1: AUF DEM FELDE DER EHNE GEFALLENE 130 RUSSISCHE KRIEGER. Podkarpatské vojvodství v roce 2011 financovalo komplexní opravu hrobů, přičemž rekonstruovalo kamennou ohradní zeď a dochované prvky umístilo na původní místa.

Poslední hřbitov v této lokalitě, hřbitov č. 3 najdeme na východním okraji vsi Ożenna. V jeho blízkosti dříve stával dnes již zaniklý dřevěný kostel Basila Velkého z 19. století. Stojí na místě frontového hřbitova a je zde pohřbeno celkem 423 vojáků, z toho 67 rakousko-uherských a 356 ruských, jež padli během bojů v listopadu a prosinci 1914.

Hřbitov se člení na jednotlivé oddíly podle příslušnosti vojáků k té které armádě, přičemž ruská část, jež se nachází na jižní straně, nemá samostatný vchod a přístup k ní vede přes část rakouskou, která zaujímá severní stranu hřbitova. Obě části dělí kamenná zídka. Jak v rakouské, tak v ruské části nalezneme pamětní desky s německými nápisy. Rakouským vojákům náleží tato oslavná slova: DER TREUEN SOHNE DIE IHR LEBEN HINGEGEBEN HABEN DENKT DAS VATERLAND DANKBAR UND STOLZ. Ruským vojákům patří poněkud prozaičtější věnování: DER GEFALLENEN FEINDEN WEIHTEN MITLEID
UND MENSCHLICHKEIT DIE LETZTE HEINSTATT. 

Obec Krempná v roce 2006 přistoupila k celkové obnově hřbitova, přičemž zrekonstruovala ohradní zeď a vztyčila nové kříže, aby jej dne 23. září téhož roku opět slavnostně otevřela za účasti zástupců místních úřadů, delegací z Rakouska, Slovenska a Ukrajiny či členů rodin zde pohřbených vojáků.

V Centrální evidenci válečných hrobů se v případě tohoto hřbitova setkáme se jménem vojína Jindřicha Kobera, nymburského rodáka, příslušníka c. k. praporu polních myslivců č. 2 Hradec Králové, který v hodnosti jägera neboli myslivce dle našich údajů podlehl svým zraněním v Trynaze dne 25. května 1915.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41394

85. výročí tragické smrti letce Jindřicha Bartoše

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie letounu Hurricane MK. I V6885 (DU-V) u Talacre u Prestatynu ve Velké Británii, při níž zahynul pilot RAF npor. Jindřich Bartoš, když při výcvikovém letu nezvládl vývrtku, patrně kvůli poruše kyslíkového přístroje. Rodák z Lugansku prošel službou u československého letectva, bojoval ve Francii i v bitvě o Británii u 312. perutě RAF. Za svou statečnost byl vyznamenán a in memoriam povýšen. Je pohřben na hřbitově West Derby v Liverpoolu.

Bučovice-Marefy

Památník v Marefách, odhalený roku 1921, je dílem akademického sochaře Julia Pelikána a připomíná oběti 1. a 2. světové války z řad místních obyvatel. Je zhotoven z hořického pískovce a doplněn žulovými deskami se jmény padlých. Vlivem povětrnosti byl výrazně degradován, proto v roce 2025 prošel odbornou renovací, která zahrnovala očištění, zpevnění kamene, obnovu nápisů a celkovou konzervaci.

85. výročí tragické smrti letců Oldřicha Fialy a Františka Doležala

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie letounu Miles Magister Mk.I P2448 poblíž letiště Kemble ve Velké Británii, při níž zahynuli českoslovenští letci RAF rtm. Oldřich Fiala a čet. František Doležal. Oběma bylo pouhých jednadvacet let. Nehoda, způsobená nedostatkem paliva, ukončila jejich slibnou životní i bojovou dráhu. Oba jsou pohřbeni na hřbitově v Cirencesteru ve Velké Británii, kde jejich hroby dodnes připomínají oběť československých letců v boji za svobodu.