Dětřichov

Dětřichov

V obci Dětřichov ve Frýdlantském výběžku stojí u místního hřbitova pomník padlých v první světové válce z řad místních obyvatel, vybudovaný spolkem vojenských vysloužilců v roce 1925.

Jedná se o velký žulový monument čtvercového půdorysu se základnou o rozměrech 3 × 3 metry, vystavěný z hrubě opracovaných žulových kvádrů do výšky přibližně šesti metrů. Na dvou schodech je postaven obdélníkový sokl, do něhož byla z pohledové strany původně zasazena bronzová deska se jmény padlých či nezvěstných vojáků.

Jelikož se jednalo o obec převážně obydlenou českými Němci (původní německý název obce je Dittersbach), kteří byli po druhé světové válce odsunuti, podepsaly se tyto dějinné události i na pomníku. Aby jejich památku nepřipomínal, byla odstraněna bronzová deska s jejich jmény a pomník nebyl ani náležitě udržován. Špatný technický stav pomníku dospěl před nedávnem až do situace, kdy na jeho vrcholu vyrostlo dokonce několik bříz.

Doba naštěstí pokročila a vlastník pomníku, obec Dětřichov, se rozhodl vrátit tomuto pietnímu místu jeho důstojnost prostřednictvím renovace a obnovením desek se jmény padlých. Renovace se chopila restaurátorka Vanesa Trostová a práce proběhly v roce 2023. V první fázi byl pomník kompletně očištěn od nánosů nečistot biologického původu tlakovou vodou a vápenné krusty byly odstraněny chemicky. Poté byla provedena rekonstrukce kamene v místech s úbytkem původního materiálu. Následně došlo k injektáži prasklin v kamenech způsobených vodou a mrazem injektážní směsí, nahrazení starého či chybějícího spárování novou spárou a zvýraznění písma barevnou retuší. Největší práce proběhly v horní části pomníku, kde bylo rozebráno a znovu osazeno několik kamenných kvádrů. Celá vrchní část pomníku byla kvůli statice zajištěna nerezovou pásovinou a ukotvena do kamene nerezovými šrouby a chemickou kotvou. Repliku desek z patinované mosazi s detailní gravírovanou grafikou vyrobila a nainstalovala pražská firma INTERSIGN, s.r.o. Na závěr byl pomník ošetřen ochranným hydrofobním nátěrem.

Zrenovovaný pomník byl slavnostně požehnán 18. listopadu 2023 za přítomnosti význačných hostů, přičemž u něj proběhl i pietní akt. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 353 718 Kč, z čehož Ministerstvo obrany zaplatilo 229 324 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5102-8440

Číslo válečného hrobu: CZE 5102-8440

 

Summary

The war memorial in Dětřichov, built in 1925 by an association of military veterans, is a tribute to the local fallen soldiers of World War I. This six-metre high granite monument deteriorated over time and lost its bronze plaque with the names of the fallen after the Second World War. In 2023, restorer Vanesa Trostová led its restoration, which included restoring the stone, grouting cracks and replacing the plaque. The project cost CZK 353,718 and was largely financed by the Ministry of Defence of the Czech Republic. The restored memorial was unveiled on 18 November 2023.

Pohled na pomník padlých v Dětřichově před renovací.

Pohled na pomník padlých v Dětřichově před renovací.
Foto: Tomáš Šreiber

Pohled na pomník padlých v Dětřichově před renovací.

Pohled na pomník padlých v Dětřichově před renovací.
Zdroj: CEVH

Pohled na pomník padlých v Dětřichově po renovaci.

Pohled na pomník padlých v Dětřichově po renovaci.
Zdroj: CEVH

Momentka ze slavnostního odhalení zrenovovaného pomníku v Dětřichově.

Momentka ze slavnostního odhalení zrenovovaného pomníku v Dětřichově.
Foto: Freedlantsko.eu

Pietní akt během slavnostního odhalení zrenovovaného pomníku v Dětřichově.

Pietní akt během slavnostního odhalení zrenovovaného pomníku v Dětřichově.
Foto: Freedlantsko.eu

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.