CLAY A CARBON

CLAY A CARBON

V noci z 12. na 13. dubna 1944 byla krátce po půlnoci z britského Halifaxu kanadské posádky vysazena do prostoru mezi Ratíškovicemi a Vacenovicemi na Hodonínsku skupina CARBON. Poté v 1.05 ze stejného letounu u obce Hostišová nedaleko Zlína seskočila skupina CLAY (někdy je uváděna jako CLAY- EVA, podle krycího názvu jejich radiostanice). Ve spolupráci s domácím odbojem měli výsadkáři provádět zpravodajskou činnost a pro spojení s Londýnem byl každý z desantů vybaven vlastní radiostanicí (Jarmila, EVA). 

Paravýsadek CARBON, který tvořili  kpt. František Bogataj, radista čet. asp. Jaroslav Šperl, rtn. František Kobzík a rtm. Josef Vanc, zpočátku provázela smůla. Dopadli do lesního porostu a na stromech se zachytili nejen výsadkáři, ale i jejich vybavení, které zůstalo viset ve větvích. Situace po vysazení navíc vedla k tomu, že se skupina nesešla. Vanc s Kobzíkem zůstali spolu, nicméně po třech týdnech od vysazení byli odhaleni. Jejich kontaktní adresy bohužel nefungovaly, proto byli nuceni přespávat po lesích a zdržovat se ve větší vzdálenosti od obydlených míst.  Hlad a vyčerpání je pak přiměly k tomu, že se rozhodli tajně přespat na půdě domku ve vesnici Rudice u Bojkovic. Tady je objevila majitelka domu, jejíž manžel pobyt parašutistů oznámil na četnické stanici. Četníci stavení obklíčili a vyzvali Vance s Kobzíkem, aby se vzdali. Pod tíhou nastalé situace si výsadkáři nechali poslední výstřely pro sebe. Z ohledání vyšlo najevo, že Kobzík nejdříve zastřelil svého kamaráda a pak sebe. 

Bogataj se Šperlem se nakonec setkali, a přestože ztratili dva kolegy, s úspěchem naplňovali cíle výsadku. Zahájili spolupráci s odbojovou organizací Rada tří a společně s výsadky CLAY a Calcium navázali spojení s československým exilem v Londýně prostřednictvím radiostanic. Podařilo se jim také vytyčit místa pro shozy zbraní z letadel a v řadě případů úspěšně dodaný materiál převzít. Získaná výzbroj umožnila provádět sabotáže a útoky na německé transporty. Skupina společně s domácím odbojem provedla zhruba 44 sabotážních akcí. Na konci dubna 1945 společně osvobodili obec Popovice.

Velitelem desantu CLAY byl čet. asp. Antonín Bartoš. Společně s ním byli vysazeni čet. asp. Jiří Štokman a radista čet. asp. Čestmír Šikola. Na rozdíl od svých kamarádů se setkali a vyrazili na kontaktní adresy. Již 30. dubna 1944 odeslali prostřednictvím radiostanice EVA první depeši do Londýna. Postupně se jim podařilo (i za pomoci členů paravýsadku CARBON) vybudovat na Valašsku a Slovácku poměrně rozsáhlou zpravodajskou síť zahrnující přes 400 osob. Díky tomu byli schopni předávat do Londýna značné množství důležitých informací. Za dobu svého působení skupina CLAY celkem vyřídila asi tisíc depeší, což bylo důvodem, že se zapsala mezi jedny z nejúspěšnějších československých výsadků za druhé světové války. Bohužel se však nedokázala vyvarovat konfidentů gestapa, kterým se podařilo její síť značně narušit a znemožnit provedení rozsáhlého povstání v prostoru východní Moravy. Přesto se výsadkářům po zásahu okupační moci brzy podařilo obnovit spojení s exilem. Jejich další kroky potom vedly ke kooptaci s partyzánským hnutím. V ilegalitě tak prakticky dokázali působit až do osvobození. Měli  štěstí, že se jim dostalo pomoci od mnoha obětavých lidí v protektorátu, kteří si rovněž byli vědomi toho, že dávají v sázku svůj život.

Věnujme proto odvážným československým výsadkářům alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku či položme květiny u pietních míst v Ratíškovicích, Uherském Ostrohu, Rudicích, Hruškách nebo Hostišové.

Antonín Bartoš (12. 9. 1910 – 13. 12. 1998) byl účastníkem druhého a třetího odboje

Antonín Bartoš (12. 9. 1910 – 13. 12. 1998) byl účastníkem druhého a třetího odboje
Zdroj: Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Barto%C5%A1_(voj%C3%A1k)

František Bogataj (21. 3. 1913 – 4. 2. 1999) byl účastníkem druhého a třetího odboje. Zemřel v USA

František Bogataj (21. 3. 1913 – 4. 2. 1999) byl účastníkem druhého a třetího odboje. Zemřel v USA
Zdroj: HB History https://www.hbhistory.cz/vysadek-s-krycim-oznacenim-carbon/

František Kobzík (22. 3. 1914 – 7. 5. 1944). Jeho tělo a pozůstatky jeho kamaráda Vance odvezlo gestapo k pitvě, nikdy se je ale již nepodařilo objevit

František Kobzík (22. 3. 1914 – 7. 5. 1944). Jeho tělo a pozůstatky jeho kamaráda Vance odvezlo gestapo k pitvě, nikdy se je ale již nepodařilo objevit
Zdroj: HB History https://www.hbhistory.cz/vysadek-s-krycim-oznacenim-carbon/

Jaroslav Šperl (7. 11. 1919 – 11. 4. 2005) po komunistickém převratu odešel do Německa a posléze do USA

Jaroslav Šperl (7. 11. 1919 – 11. 4. 2005) po komunistickém převratu odešel do Německa a posléze do USA
Zdroj: HB History https://www.hbhistory.cz/vysadek-s-krycim-oznacenim-carbon/

Čestmír Šikola (28. 11. 1919 – 29. 2. 2008) byl perzekuován komunistickým režimem. V roce 1963 byl promován inženýrem chemie a pracoval ve výzkumu

Čestmír Šikola (28. 11. 1919 – 29. 2. 2008) byl perzekuován komunistickým režimem. V roce 1963 byl promován inženýrem chemie a pracoval ve výzkumu
Zdroj: Paměť národa https://www.pametnaroda.cz/cs/sikola-ml-cestmir-1949

Jiří Štokman (17. 4. 1920 – 17. 6. 1981) obdržel řadu domácích a zahraničních vyznamenání. Po roce 1948 působil v emigraci na zpravodajské škole

Jiří Štokman (17. 4. 1920 – 17. 6. 1981) obdržel řadu domácích a zahraničních vyznamenání. Po roce 1948 působil v emigraci na zpravodajské škole
Zdroj: Války, bitvy a šarvátky v datech https://www.facebook.com/1754177628178708/photos/a.1754188138177657/2776744249255369/?type=3&locale=ar_AR

Josef Vanc (4. 2. 1915 – 7. 5. 1944). Vanc s Kobzíkem po vysazení sice zůstali spolu, nicméně po třech týdnech od vysazení byli odhaleni. Četníci obklíčili jejich úkryt ve stodole v obci Rudice u Bojkovic

Josef Vanc (4. 2. 1915 – 7. 5. 1944). Vanc s Kobzíkem po vysazení sice zůstali spolu, nicméně po třech týdnech od vysazení byli odhaleni. Četníci obklíčili jejich úkryt ve stodole v obci Rudice u Bojkovic
Zdroj: Česká televize https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/parasutistu-vance-zastrelil-jeho-kolega-vysadek-carbon-presto-patril-k-nejuspesnejsim-52928

Poslední fotografie skupiny CLAY před vysazením v Protektorátu Čechy a Morava

Poslední fotografie skupiny CLAY před vysazením v Protektorátu Čechy a Morava
Zdroj: Neviditelný pes https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/historie-parasutisticka-skupina-clay-eva.A220617_124504_p_spolecnost_nef/tisk

Pomník operace CLAY na místě vysazení v katastru obce Hostišová na Zlínsku byl odhalen dne 6. 5. 2005

Pomník operace CLAY na místě vysazení v katastru obce Hostišová na Zlínsku byl odhalen dne 6. 5. 2005
Zdroj: Obec Hostišová https://www.hostisova.cz/obec-7/pamatky-v-obci/

Výsadkáři ze skupiny CLAY se ukrývali na různých místech i v rodinném domě pana Františka Strouhala v Hruškách, což připomíná pamětní deska na fasádě daného objektu

Výsadkáři ze skupiny CLAY se ukrývali na různých místech i v rodinném domě pana Františka Strouhala v Hruškách, což připomíná pamětní deska na fasádě daného objektu
Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6204-14129&srn=%c5%a1tokman&st=0&

Pomník skupiny CARBON v Ratíškovicích je tvořen pískovcovým podstavcem, na kterém spočívá pylon z pískovcového kamene. Na pomníku je umístěna železná tabule s textem a nerezový znak

Pomník skupiny CARBON v Ratíškovicích je tvořen pískovcovým podstavcem, na kterém spočívá pylon z pískovcového kamene. Na pomníku je umístěna železná tabule s textem a nerezový znak
Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6206-43243&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&mt=rat%c3%ad%c5%a1kovice&st=1&

V roce 2014 byla odhalena pamětní deska výsadkářské skupině CARBON v malém parčíku před zámkem v Uherském Ostrohu. Jedním z příslušníků desantu byl místní rodák František Bogataj

V roce 2014 byla odhalena pamětní deska výsadkářské skupině CARBON v malém parčíku před zámkem v Uherském Ostrohu. Jedním z příslušníků desantu byl místní rodák František Bogataj
Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-40271&mt=uhersk%c3%bd%20ostroh&st=0&

Na domku č. p. 89 v Rudicích ve Zlínském kraji je umístěna černá deska připomínající výsadkáře Vance a Kobzíka, kteří ve stavení padli

Na domku č. p. 89 v Rudicích ve Zlínském kraji je umístěna černá deska připomínající výsadkáře Vance a Kobzíka, kteří ve stavení padli
Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7208-55053&fnin=josef&srn=vanc&st=0&

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.