Českoslovenští legionáři v Čeljabinsku

Prvním československým dobrovolníkem pohřbeným na hřbitově v Čeljabinsku byl Josef Bartůněk z Chotěměřic u Ledče nad Sázavou. Podlehl svým zraněním v sanitním vlaku 12. května 1918. Na čeljabinském nádraží bylo v té době shromážděno vícero vlaků s odzbrojenými legionáři 3. a 6. čs. střeleckého pluku. Ale nebyli zde jen oni. Z hloubi Sibiře přijížděly vlaky s rakousko-uherskými a německými zajatci, kteří byli repatriováni ze zajateckých táborů a měli být využití pro připravovanou ofenzívu Centrálních mocností na západní frontě. Tyto repatriační vlaky měly přednost před těmi legionářskými. 

Z jednoho z nich 14. května repatriovaný maďarský zajatec vyhozeným kusem železa těžce zranil dobrovolníka Františka Ducháčka. Odjíždějící vlak legionáři zastavili a viníka při lynčování usmrtili. Čeljabinský bolševický sovět při vyšetřování incidentu zatkl 11 čs. dobrovolníků. Žádost čs. představitelů o jejich propuštění sovět odmítl. Čs. legionáři proto obsadili strategická místa ve městě a zmocnili se i několika skladů zbraní. Tyto skutečnosti přiměly sovět k propuštění uvězněných dobrovolníků. Načež se čs. jednotky stáhly z města do svých vagónů. Při přestřelkách s Rudými gardami byl 17. května zastřelen desátník Václav Chudý ze Záhornic u Městce Králové. Incident dále prohloubil nedůvěru mezi čs. dobrovolníky a bolševickou vládou a v konečném důsledku vedl k rozhodnutí vedení Čs. sboru postupovat dále do Vladivostoku „vlastním pořádkem“.

Na městském hřbitově v Čeljabinsku bylo zřízeno československé oddělení, kde byli pohřbíváni legionáři padlí při bojích s bolševiky v okolí Čeljabinsku. Nejvíce - devatenáct - jich padlo na trati Poletajevo – Trojick 13. června a u stanice Njazapetrovskaja, kde 14. července zahynulo 13 dobrovolníků. Dne 15. července bylo na hřbitově zahájeno budování centrálního pomníku, který byl dokončen a vysvěcen 27. září.

Dne 28. října 1918 byl na československém hřbitově v Čeljabinsku pohřben plk. Josef Jiří Švec. Jeho ostatky byly v roce 1933 na základě iniciativy prezidenta Masaryka společně s ostatky podplukovníka Vašátka exhumovány, převezeny do Prahy a uloženy na Vítkově.

Hřbitov byl za sovětského režimu zničen a na jeho místě byly postaveny činžovní domy. Ve spolupráci s generálním konzulem ČR v Jekatěrinburgu Miroslavem Ramešem a akademickým malířem Pavlem Holým z Vojenského historického ústavu bylo v roce 2011 u čeljabinského nádraží vybudováno pietní místo, jež odkazuje na původní podobu pomníku a zároveň je na přistavených vagóncích – těpluškách vytesáno 262 jmen čs. legionářů, kteří byli v Čeljabinsku a jeho okolí pohřbeni, případně se stali nezvěstnými.