Čáslav

Čáslav

Čáslav

Osárium na čáslavském městském hřbitově bylo zřízeno v 1. polovině 20. století a jsou v něm uloženy ostatky 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, mezi nimi i Čechů a Moraváků, kteří zemřeli v místním lazaretu za první světové války. Dominantu osária tvoří mohutný latinský kříž zhotovený z blatenské žuly (granodioritu). Vlastní osárium je vymezeno výrazným dvouetážovým obrubníkem oválného půdorysu s předsazenými sloupky, rovněž vyhotoveným z blatenské žuly. Každý sloupek nese litinovou mísu pro zapálení řeckého ohně, krytou plechem. Jednotlivé kamenné bloky jsou loženy s minimální spárou. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky, přičemž vstupní otvory jsou zaklopeny betonovými deskami.

Zanedbaný stav osária již delší dobu volal po restauračním zásahu, který by napravil důsledky dlouhodobého vystavení klimatickým podmínkám znásobené jeho stářím. Vytvořený restaurátorský záměr rozdělil práce do dvou etap. Během první etapy renovace provedené v roce 2024 došlo k demontáži obruby včetně odstranění zeminy a veškeré vegetace, revizi stavu podzemní části osária, betonáži nového základu, na který byly osazeny bloky obruby, očištění kamenného povrchu obruby od biologického a jiného znečištění a následnému spárování vápenocementovou maltou. Finanční náklady na první etapu renovace činily na 242 555 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR poskytlo finanční dotaci ve výši 193 930 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“. Zbývající část byla hrazena z rozpočtu vlastníka osária – města Čáslav.

Druhá etapa renovace osária proběhla v roce 2025 a věnovala se dominantnímu kříži. Ten byl očištěn od biologického a jiného znečištění, včetně síranových krust, a znovu vyspárován vápenocementovou maltou. Následně byly provedeny zemní práce v okolí pomníku. Na závěr byl pomník ošetřen hydrofobním roztokem zabraňujícím negativnímu působení povětrnostních vlivů. Druhá etapa renovace osária na čáslavském městském hřbitově vyšla na 195 636 Kč, z nichž větší část ve výši 120 400 Kč uhradilo Ministerstvo obrany ČR ze zmíněného dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“. Zbývající finanční prostředky opět doplatilo město Čáslav.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE2104-56077

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2104-56077

 

Summary:

The ossuary at the municipal cemetery in Čáslav was established in the first half of the 20th century and contains the remains of 349 soldiers of the former Austro-Hungarian Army, including Czechs and Moravians who died in a local military hospital during World War I. Its dominant feature is a massive Latin cross made of Blatná granite (granodiorite), set within an oval, two-tier granite border with projecting pillars bearing cast-iron bowls for ritual fire. Beneath the cross are two underground chambers for coffins. Due to long-term deterioration, restoration was carried out in two phases. The first phase in 2024 focused on dismantling and rebuilding the border and foundations, while the second phase in 2025 restored the cross and protected the monument with a hydrophobic treatment, funded jointly by the Ministry of Defence of the Czech Republic and the town of Čáslav.

Pohled na osárium na čáslavském městském hřbitově před renovací.

Pohled na osárium na čáslavském městském hřbitově před renovací.
Foto: Vladimír Kraus

Pohled na renovované osárium na čáslavském městském hřbitově.

Pohled na renovované osárium na čáslavském městském hřbitově.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na renovovanou obrubu osária, kde zbývají dokončit zemní práce.

Detailní pohled na renovovanou obrubu osária, kde zbývají dokončit zemní práce.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na nezbytnou informační tabulku na renovovaném osáriu.

Detailní pohled na nezbytnou informační tabulku na renovovaném osáriu.
Zdroj: CEVH

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.

Tragická smrt pilota Václava Skřivánka

Václav Skřivánek (*1919 – †1941) vstoupil do armády po mnichovské dohodě a po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde zahájil letecký výcvik. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie a vstoupil do RAF VR. Sloužil u 32. stíhací perutě RAF a létal na Hurricanech. Tragická nehoda během cvičného letu 21. února 1941 připravila dvaadvacetiletého pilota o život. Pohřben je v Ringwoodu.

Jestřabí Lhota

Pomník padlým v 1. světové válce v Jestřabí Lhotě z roku 1920 byl v roce 2025 komplexně restaurován. Zásah reagoval na výrazné poškození hořického pískovce, biologické napadení a degradaci spár i zlacení. Cílem obnovy bylo stabilizovat materiál a zachovat autentické historické a výtvarné hodnoty památky.