Boje u Rosvigova na Podkarpatské Rusi v lednu 1939

Boje u Rosvigova  na Podkarpatské Rusi v lednu 1939

Mukačevské předměstí Rosvigovo (Rozvegova)  bylo v rozporu s Vídeňskou arbitráží okupováno Maďary v listopadu 1938. Ale ani to Maďarům nestačilo a teroristické skupiny podporované maďarskou vojenskou rozvědkou vyvolávaly přeshraniční incidenty a napadaly příslušníky Stráže obrany státu (SOS). 

Na jeden takový přepad, při němž byl v noci z 5. na 6. ledna 1939 těžce zraněn četnický závodčí František Dvořák, jednotky 36. pěšího pluku a SOS zareagovaly 6. ledna ráno útokem na Rosvigovo. Při těžkých pouličních bojích proti maďarským honvédům padl respicient finanční stráže Josef Tyšer a tři vojíni pěšího pluku.

Těžce zraněný vojín Jan Slanina byl po průstřelu oka umístěn v mukačevské nemocnici, kde záhy zemřel. 

Jan Slanina se narodil před sto devíti lety 22. dubna 1915 ve slezských Holasovicích severozápadně od Opavy. Pracoval zde jako pekař a odtud byl též v říjnu 1937 povolán k výkonu základní vojenské služby.  

Spolu s ostatními padlými byl Jan Slanina pohřben na římsko-katolickém hřbitově na kopci nad obcí Čynadijovo severovýchodně od Mukačeva. Hroby se však do dnešní doby nedochovaly.

Ministr obrany Martin Barták udělil Janu Slaninovi „in memoriam“ Kříž obrany státu Ministerstva obrany České republiky. V Národním památníku na Vítkově v Praze vyznamenání dne 27. října 2009 převzal jeho synovec Jaroslav Novák. Dnes sedmdesátiletý důchodce, jenž se stále zabývá cvičením psů a myslivostí, informoval Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR, že na konci druhé světové války v roce 1945 v Holasovicích zemřel při nášlapu na minu i jeho druhý strýc. Matka Jaroslava Nováka tak přišla na samém začátku války a na jejím úplném konci o oba své bratry.

Stejné vyznamenání obdržel od ministra M. Bartáka i další z padlých v Rosvigovu vojín František Vystrčil z Bánova u Uherského Brodu. I v jeho případě se podařilo dohledat příbuzné.

Portrét Jana Slaniny

Portrét Jana Slaniny
Zdroj: VHÚ.

Archivní snímek římsko-katolického hřbitova na kopci nad obcí Čynadijovo severovýchodně od Mukačeva

Archivní snímek římsko-katolického hřbitova na kopci nad obcí Čynadijovo severovýchodně od Mukačeva
Zdroj: MO ČR.

Výšina, na níž se nacházel hřbitov

Výšina, na níž se nacházel hřbitov
Zdroj: MO ČR.

Snímek lokality, na níž se mohly nacházet hroby

Snímek lokality, na níž se mohly nacházet hroby
Zdroj: MO ČR.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.