Boje u Rosvigova na Podkarpatské Rusi v lednu 1939

Boje u Rosvigova  na Podkarpatské Rusi v lednu 1939

Mukačevské předměstí Rosvigovo (Rozvegova)  bylo v rozporu s Vídeňskou arbitráží okupováno Maďary v listopadu 1938. Ale ani to Maďarům nestačilo a teroristické skupiny podporované maďarskou vojenskou rozvědkou vyvolávaly přeshraniční incidenty a napadaly příslušníky Stráže obrany státu (SOS). 

Na jeden takový přepad, při němž byl v noci z 5. na 6. ledna 1939 těžce zraněn četnický závodčí František Dvořák, jednotky 36. pěšího pluku a SOS zareagovaly 6. ledna ráno útokem na Rosvigovo. Při těžkých pouličních bojích proti maďarským honvédům padl respicient finanční stráže Josef Tyšer a tři vojíni pěšího pluku.

Těžce zraněný vojín Jan Slanina byl po průstřelu oka umístěn v mukačevské nemocnici, kde záhy zemřel. 

Jan Slanina se narodil před sto devíti lety 22. dubna 1915 ve slezských Holasovicích severozápadně od Opavy. Pracoval zde jako pekař a odtud byl též v říjnu 1937 povolán k výkonu základní vojenské služby.  

Spolu s ostatními padlými byl Jan Slanina pohřben na římsko-katolickém hřbitově na kopci nad obcí Čynadijovo severovýchodně od Mukačeva. Hroby se však do dnešní doby nedochovaly.

Ministr obrany Martin Barták udělil Janu Slaninovi „in memoriam“ Kříž obrany státu Ministerstva obrany České republiky. V Národním památníku na Vítkově v Praze vyznamenání dne 27. října 2009 převzal jeho synovec Jaroslav Novák. Dnes sedmdesátiletý důchodce, jenž se stále zabývá cvičením psů a myslivostí, informoval Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR, že na konci druhé světové války v roce 1945 v Holasovicích zemřel při nášlapu na minu i jeho druhý strýc. Matka Jaroslava Nováka tak přišla na samém začátku války a na jejím úplném konci o oba své bratry.

Stejné vyznamenání obdržel od ministra M. Bartáka i další z padlých v Rosvigovu vojín František Vystrčil z Bánova u Uherského Brodu. I v jeho případě se podařilo dohledat příbuzné.

Portrét Jana Slaniny

Portrét Jana Slaniny
Zdroj: VHÚ.

Archivní snímek římsko-katolického hřbitova na kopci nad obcí Čynadijovo severovýchodně od Mukačeva

Archivní snímek římsko-katolického hřbitova na kopci nad obcí Čynadijovo severovýchodně od Mukačeva
Zdroj: MO ČR.

Výšina, na níž se nacházel hřbitov

Výšina, na níž se nacházel hřbitov
Zdroj: MO ČR.

Snímek lokality, na níž se mohly nacházet hroby

Snímek lokality, na níž se mohly nacházet hroby
Zdroj: MO ČR.

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.