Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Po Karpatsko – dukelské operaci čekala 1. československý armádní sbor další krvavá bitva o Liptovský Mikuláš, v jehož předpolí Němci a také Maďaři vybudovali mohutnou obranu. Československé jednotky obsadily už 1. února bez větších ztrát Žiar a Podtureň a 3. února Smrečany severně od Liptovského Mikuláše. Ale Němci se v žádném případě nevzdávali (na rozdíl od Maďarů, jejichž bojová morálka upadala a postupně byli v předních liniích nahrazováni německými vojáky) a podnikali cílené protiútoky s dovedným využitím paleb dělostřelectva řízených s předem vybudovaných pozorovatelen. Ve dnech 2. – 4. února československé jednotky zaznamenávají v Žiaru a Podturni také první větší ztráty, včetně 11 padlých. Mezi těžce zraněnými byl i velitel 3. pěší brigády generál Karel Klapálek, který se poté šest týdnů léčil v nemocnici ve Vyšných Hágách.

 

Do začátku března probíhaly tvrdé poziční boje, v nichž ani jedna strana nedosáhla významných úspěchů. Dne 3. března československé jednotky zahájily překvapivý útok bez dělostřelecké podpory, ale podařilo se jim dobýt pouze obec Bobrovec a Trstené. Německé posily v následujících dnech ovšem opět zatlačily Čechoslováky do Smrečan, o které se neustále sváděly tuhé boje. Ve dnech 11. února až 3. dubna padlo a zemřelo ve Smrečanech 113 československých vojáků.

 

Naproti tomu sovětským jednotkám se podařilo z jihovýchodu obsadit velkou část města Liptovský Mikuláš včetně nádraží. K 10. březnu mělo dojít k vystřídání těchto jednotek československými, ale Sověti se stáhli, aniž by dobyté úseky řádně předali. Nastalého chaosu německé velení využilo k opětovnému obsazení města. Další ofenzívu k osvobození města zahájil čs. armádní sbor 30. března. Po tuhých bojích bylo město v součinnosti se sovětskými jednotkami vyčištěno od nepřátel až 4. dubna 1945.

 

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo. Od roku 1950 zde byl budován monumentální památník, který byl slavnostně odhalen v květnu 1961. V lednu 1985 byl na tomto vojenském hřbitově pohřben i dlouholetý normalizační ministr národní obrany Martin Dzúr, který se bohů u Liptovského Mikuláše rovněž účastnil.

 

V roce 2021 byly v rámci rekonstrukce z pohřebiště odstraněny kamenné obrubníky vymezující jednotlivá hrobová místa. 

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech.

 

Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=a2544d02-5e30-4fe4-82e5-3148345b0048

 

Pomník v areálu vojenského hřbitova Háj Nicovo

Pomník v areálu vojenského hřbitova Háj Nicovo
Zdroj: MO ČR.

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo
Zdroj: MO ČR.
Zdroj: CEVH.

Celkový pohled na památník

Celkový pohled na památník
Zdroj: CEVH.

Detailní pohled na válečné hroby

Detailní pohled na válečné hroby
Zdroj: MO ČR

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech
Zdroj: MO ČR.

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.