Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Boje o Liptovský Mikuláš 1945

Po Karpatsko – dukelské operaci čekala 1. československý armádní sbor další krvavá bitva o Liptovský Mikuláš, v jehož předpolí Němci a také Maďaři vybudovali mohutnou obranu. Československé jednotky obsadily už 1. února bez větších ztrát Žiar a Podtureň a 3. února Smrečany severně od Liptovského Mikuláše. Ale Němci se v žádném případě nevzdávali (na rozdíl od Maďarů, jejichž bojová morálka upadala a postupně byli v předních liniích nahrazováni německými vojáky) a podnikali cílené protiútoky s dovedným využitím paleb dělostřelectva řízených s předem vybudovaných pozorovatelen. Ve dnech 2. – 4. února československé jednotky zaznamenávají v Žiaru a Podturni také první větší ztráty, včetně 11 padlých. Mezi těžce zraněnými byl i velitel 3. pěší brigády generál Karel Klapálek, který se poté šest týdnů léčil v nemocnici ve Vyšných Hágách.

 

Do začátku března probíhaly tvrdé poziční boje, v nichž ani jedna strana nedosáhla významných úspěchů. Dne 3. března československé jednotky zahájily překvapivý útok bez dělostřelecké podpory, ale podařilo se jim dobýt pouze obec Bobrovec a Trstené. Německé posily v následujících dnech ovšem opět zatlačily Čechoslováky do Smrečan, o které se neustále sváděly tuhé boje. Ve dnech 11. února až 3. dubna padlo a zemřelo ve Smrečanech 113 československých vojáků.

 

Naproti tomu sovětským jednotkám se podařilo z jihovýchodu obsadit velkou část města Liptovský Mikuláš včetně nádraží. K 10. březnu mělo dojít k vystřídání těchto jednotek československými, ale Sověti se stáhli, aniž by dobyté úseky řádně předali. Nastalého chaosu německé velení využilo k opětovnému obsazení města. Další ofenzívu k osvobození města zahájil čs. armádní sbor 30. března. Po tuhých bojích bylo město v součinnosti se sovětskými jednotkami vyčištěno od nepřátel až 4. dubna 1945.

 

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo. Od roku 1950 zde byl budován monumentální památník, který byl slavnostně odhalen v květnu 1961. V lednu 1985 byl na tomto vojenském hřbitově pohřben i dlouholetý normalizační ministr národní obrany Martin Dzúr, který se bohů u Liptovského Mikuláše rovněž účastnil.

 

V roce 2021 byly v rámci rekonstrukce z pohřebiště odstraněny kamenné obrubníky vymezující jednotlivá hrobová místa. 

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech.

 

Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=a2544d02-5e30-4fe4-82e5-3148345b0048

 

Pomník v areálu vojenského hřbitova Háj Nicovo

Pomník v areálu vojenského hřbitova Háj Nicovo
Zdroj: MO ČR.

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo

Českoslovenští vojáci padlí v bojích u Liptovského Mikuláše byli pohřbeni pod vrcholem Háj Nicovo
Zdroj: MO ČR.
Zdroj: CEVH.

Celkový pohled na památník

Celkový pohled na památník
Zdroj: CEVH.

Detailní pohled na válečné hroby

Detailní pohled na válečné hroby
Zdroj: MO ČR

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech

V Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR v současnosti evidujeme 541 padlých a zemřelých hrdinů pohřbených v jednotlivých válečných hrobech
Zdroj: MO ČR.

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.