Bitva u Gorlice 1915

Bitva u Gorlice 1915

Dne 2. května 1915 počala bitva u Gorlice (město v dnešním jihovýchodním Polsku). Německá 11. armáda generálplukovníka Augusta von Mackensena a dvě rakousko-uherské armády zahájily průlomovou operaci proti ruské 3. armádě generála Radko Dmitrijeva.  Do června vojska Ústředních mocností postoupily o stovky kilometrů, přičemž zajaly až čtvrt milionu ruských vojáků. Rusové ztratili Halič, Polsko, Litvu, Lotyšsko a část Běloruska. Na obou válčících  stranách se zapojili i vojáci pocházející z území dnešního Česka. Hlavního útoku se účastnil 21. pěší pluk z doplňovacího obvodu Časlau (v současnosti Čáslav). Na straně obránců bojovali tzv. „starodružiníci“ (Česká družina), předchůdci československých legií v Rusku. 

Česká družina vznikla již v srpnu 1914. Prvotně se skládala zejména z Čechů žijících na území carského Ruska.  Z počátečních dvou rot se vlivem přílivu zájemců jednotka rozrostla na roty čtyři. Velel zpočátku podplukovník Lotocký. Od října 1914 pak podplukovník Sozentovič. Prapor České družiny byl jednotce slavnostně předán na sv. Václava 28. září 1914 na Sofijském náměstí v Kyjevě. Od listopadu 1914 se jednotka zapojila do bojů. Do konce roku 1915 vstoupilo do České družiny přes dva tisíce dobrovolníků. Padlé příslušníky připomíná mj. pomník ve slovenských Medzilaborcích.  

Pěší pluk č. 21 vznikl již v roce 1733. Své pozdější číslo dostal ještě ve druhé polovině osmnáctého století. Čáslav jako posádkové město byla vybrána ve století devatenáctém. Celkem tři prapory pluku byly v letech 1914 až 1915 nasazeny proti ruské armádě v okolí Haliče, přičemž pluk vystoupil i v bitvě u Gorlice. Jeden prapor bojoval v Bosně a Hercegovině proti srbské armádě.  

Odkaz na pomník Medzilaborce v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-32400

Česká družina. Nástup k přísaze 1914

Česká družina. Nástup k přísaze, rok 1914
Zdroj: Wikipedie

Česká družina na Sofijském náměstí v roce 1914

Česká družina na Sofijském náměstí v roce 1914
Zdroj: Wikipedie

Svěcení praporu

Svěcení praporu
Zdroj: Wikipedie

Zatloukání hřebu na praporu České družiny

Zatloukání hřebu na praporu České družiny
Zdroj: Wikipedie

Přísaha Československé družiny na československé poštovní známce

Přísaha Československé družiny na československé poštovní známce
Zdroj: valka.cz

Překonávání řeky r-u pěšáky v květnu 1914

Překonávání řeky R-U pěšáky v květnu 1914
Zdroj: VHÚ

Rakousko-uherští sapéři hloubí v předvečer bitvy přibližovací zákopy k ruským pozicím květen 1914

Rakousko-uherští sapéři hloubí v předvečer bitvy přibližovací zákopy k ruským pozicím květen 1914
Zdroj: VHÚ

Památník České družiny ve slovenských Medzilaborcích

Památník České družiny ve slovenských Medzilaborcích
Zdroj: CEVH

Uniforma 21. pěšího pluku v roce 1914

Uniforma 21. pěšího pluku v roce 1914
Zdroj: Wikipedie

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.