Bitva o Halič 23. srpna až 11. září 1914

Nastoupená R-U jednotka na ruské frontě

Dnes si připomínáme sto deset let od počátku bitvy o Halič, kdy po předchozí krátké rakousko-uherské ofenzívě ruské jednotky prorazily linie habsburského mocnářství (a později i německé). Pro samotné pochopení celkové situace na frontě je třeba si uvědomit, že ruské polní vojsko disponovalo nepoměrně většími lidskými zdroji, které přesahovaly rakousko-uherské až násobně. Potenciál Ruska stran náboru nových vojáků pak byl pochopitelně také dalece vyšší. 

Bitvu o Halič 23. srpna 1914 zahájila útokem armáda rakousko-uherská, když čtyři armády (1. až 4.) zaútočily mezi Vislou  a Bugem. Počáteční úspěchy v několikadenní bitvě u polského města Krašniku, kdy první armádu vedl generál Viktor Dankl (následně získal šlechtický titul a přídomek „von Krasnik“), následoval rychle další úspěch rakouské čtvrté armády generála Moritze von Auffenberga, která donutila v bitvě u Komarówa ruskou pátou armádu k ústupu. Většinu Auffenbergových mužů přitom tvořily pluky složené z vojáků z českých zemí. Vyznamenal se například pražský c. a k. pluk č. 28, který dobyl dobře bráněné dělostřelecké postavení ohrožující další postup. Velké ztráty ale utrpěly c. k. zeměbranecký pěší pluk č. 9 z Litoměřic a č. 10 z Mladé Boleslavi. Bojů se účastnily i c. a k. pěší pluk č. 3 (Kroměříž), č. 8 (Brno), č. 18 (Hradec Králové), č. 36 (Mladá Boleslav), č. 81 (Jihlava), č. 88 (Beroun), č. 98 (Vysoké Mýto), č. 99 (Znojmo), č. 100 (Český Těšín) a další.

Nad rakousko-uherskou armádou se po prvních úspěších začalo smrákat. Třetí armáda generála Rudolfa von Brudermanna čelila přesile a musela ustoupit, přičemž tak ruské síly protiútokem pod vedení generála Nikolaje Ivanova po bitvě o Gniłou Lipu obsadily 3. září 1914 Lvov. Brzy (11. září 1914) se rakousko-uherské síly stahovaly za řeku San. Na konci září (26. září 1914) pak byla Rusy obležena nová (nicméně ne zcela dokončená) obří pevnost Přemyšl (vzdala se až o asi půl roku později i s asi 119 000 svými obránci). 

Obrana Haliče před ruským útokem tak nebyla úspěšná. Počty rakousko-uherských padlých a zajatých šly do statisíců (324 tisíc padlých a raněných a 130 tisíc zajatých; proti ruským ztrátám 225 tisíc padlých a 40 tisíc zajatých). S tím definitivně přicházelo i vystřízlivění z prvotního válečného nadšení a končila představa pouze krátkého vojenského konfliktu. Přesto cenné zkušenosti využila armáda mocnářství v dalších bojích. Z našeho pohledu nelze nezmínit, že vysoké počty zajatých rakousko-uherských vojáků ze srpna a září 1914 (později se přidalo i asi 10 000 čs. zajatců z pevnosti Přemyšl) daly základ pro vznik pozdějších čs. legií v Rusku. Následných ruských operací v Haliči se také již od října 1914 účastnila „Česká družina“.

Počáteční úspěchy ruské armády na této frontě neměly příliš dlouhého trvání. Ruské síly ofenzívou v Haliči dosáhly v podstatě svého maxima během celé první světové války. Již pár měsíců po pádu pevnosti Přemyšl tato opět změnila majitele a přešla znovu do rakousko-uherských rukou. Ještě v červnu 1915 armáda mocnářství vstoupila znovu do Lvova. 

Lukáš Havel

Padlé připomíná pomník v polské Přemyšli

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-39498

 

Na našem území pak jsou padlí v bitvě o Halič připomínáni na řadě pomníků (zejména na Plzeňsku).

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5315-55008

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3211-5711

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5310-6669

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3211-5713

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3211-5775

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3214-5923

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3214-26434

 

Summary

The beginning of the First World War on the Eastern Front took the form of several large battles in quick succession. The initial success of the Austro-Hungarian army was soon followed by the offensive of the Russian army, which gradually occupied important strongholds within Galicia. The commonly shared vision of ​​a short military conflict thus ran into the reality of war. However, the significance of the campaign is considerable for Czech history. A number of Austro-Hungarian regiments from the territory of today's Czech Republic were involved. Captured Czech and Slovak soldiers of the Habsburg Monarchy thus later formed the core of the Czechoslovak Legion in Russia.

 

Zdroje:

PERNES Jiří a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003, s. 337-340.

KYKAL, Tomáš. Zápas o pevnost Přemyšl - tragédie do heroického hávu oděná. In vhu.cz, 26. 3. 2015. On-line: https://www.vhu.cz/zapas-o-pevnost-premysl-tragedie-do-heroickeho-havu-odena/

HRUŠOVSKÝ Ján. Zo svetovej vojny. Turčiansky Svätý Martin 1919. On-line: https://digitalnistudovna.army.cz/view/uuid:7948e061-1677-4bc4-905a-42d788d0245d

NOVÁ, Kateřina. Čeští vojáci za první světové války v rakousko-uherské armádě. Diplomová práce. Plzeň 2014, s. 31-36. On-line: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/12993/1/DP_Katerina_Nova.pdf

„Úřední rakoutká (sic!) zpráva o bitvě na severovýchodu“, in Vídeňské ilustrované noviny; ročník 9 č. 37, s. 4-5. On-line: https://digitalnistudovna.army.cz/view/uuid:58193dd4-4085-4fb1-be9a-504aa4da89c3

Pevnost Přemyšl na dobové fotografii

Pevnost Přemyšl na dobové fotografii
Zdroj: VHÚ

Plán pevnosti Přemyšl

Plán pevnosti Přemyšl
Zdroj: austro-hungarian-army.co.uk

Generál Auffenberg

Generál Auffenberg
Zdroj: wikipedia

Generál Dankl

Generál Dankl
Zdroj: wikipedia

Generál Ivanov

Generál Ivanov
Zdroj: wikipedia

Obálka knihy Zo svetovej vojny

Obálka knihy Zo svetovej vojny
Zdroj: digitalnistudovna.army.cz

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.