Bitva o Czajankova kasárna

Bitva o Czajankova kasárna

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Czajankova kasárna v Místku, kdy se večer 14. března 1939 bránil III. prapor pěšího pluku 8 („Slezský“) pod vedením podplukovníka Štěpiny německé přesile. Nejvýznamnější osobou obrany se však stal kapitán Karel Pavlík, který velel kulometné rotě. Asi sto padesát vojáků ozbrojených toliko puškami, a právě dvěma lehkými kulomety začalo palbu až po prvním výstřelu německého důstojníka, který napadl českého strážného. Kapitán Pavlík, který netušil, že je přítomen i podplukovník Štěpina, organizoval obranu. Asi po hodině bitvy čeští vojáci, na rozkaz velitele osmého pluku plukovníka Eliáše, ukončili palbu. Bilance byla až několik desítek mrtvých na německé straně. Češi vyvázli beze ztrát na životech. Čeští vojáci poté za uvedenou bitvu přímo nečelili represi. Někteří se však přirozeně zapojili do odboje (včetně Karla Pavlíka). 

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střímelicích do rodiny učitele. Sám krátce jako učitel působil. Do kapitánské hodnosti byl povýšen v roce 1932. Pak však byla jeho kariéra vzhledem ke kázeňským přestupkům pozastavena a byl přemístěn z Prahy k výše uvedenému pěšímu pluku 8 do Místku. V roce 1936 byl však ustanoven velitelem roty. V průběhu války se zapojil do odboje v ostravské organizaci „Za vlast“ a později i do „Obrany národa“. Byl však zrazen konfidentem gestapa, zatčen 4. září 1942 a při výsleších i mučen. Jeho život vyhasl 26. ledna 1943, kdy byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7854

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-56898

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2122-57458

Kasárna v Místku

Kasárna v Místku
Zdroj: Wikipedie.

Portrét Karla Pavlíka

Portrét Karla Pavlíka
Zdroj: Wikipedie.

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“
Zdroj: Armyweb.

Výroční zpráva Oddělení pro válečné hroby a pietní místa za rok 2024

Zveřejnili jsme Výroční zprávu za rok 2024. Na 70 stranách přináší přehled péče o válečné hroby doma i v zahraničí, dotací, úspěchů a plánů. Mezi hlavními aktivitami roku je digitalizace evidence, nová koncepce péče, posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení dotační podpory na 15 milionů Kč.

Bitva u Starého Smolivce

První fáze třicetileté války (1618–1620), označovaná jako válka česká, začala pražskou defenestrací, kdy české stavy povstaly proti Habsburkům. Po počátečních úspěších však vzbouřenci ztráceli podporu i finanční prostředky. Rozhodující obrat nastal, když císař Ferdinand II. získal spojence v Maxmiliánovi I. Bavorském. Po dobytí Písku a střetnutí u Starého Smolivce pokračovala císařsko-ligistická vojska k Praze. Povstání vyvrcholilo porážkou stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Dnes události připomíná pomník ve Starém Smolivci.

80. výročí pádu Liberatoru KG867 při přeletu do Prahy u Hartley Wintney

Připomínáme si 80. výročí tragické havárie dopravního čtyřmotorového Liberatoru KG867, který se zřítil krátce po startu 5. října 1945 u obce Hartley Wintney ve Velké Británii. Na palubě letounu určeného k repatriaci československých exulantů cestovalo 23 osob. Katastrofu přežil jen těžce zraněný palubní mechanik, který o několik dní později zemřel.