Bitva o Czajankova kasárna

Bitva o Czajankova kasárna

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Czajankova kasárna v Místku, kdy se večer 14. března 1939 bránil III. prapor pěšího pluku 8 („Slezský“) pod vedením podplukovníka Štěpiny německé přesile. Nejvýznamnější osobou obrany se však stal kapitán Karel Pavlík, který velel kulometné rotě. Asi sto padesát vojáků ozbrojených toliko puškami, a právě dvěma lehkými kulomety začalo palbu až po prvním výstřelu německého důstojníka, který napadl českého strážného. Kapitán Pavlík, který netušil, že je přítomen i podplukovník Štěpina, organizoval obranu. Asi po hodině bitvy čeští vojáci, na rozkaz velitele osmého pluku plukovníka Eliáše, ukončili palbu. Bilance byla až několik desítek mrtvých na německé straně. Češi vyvázli beze ztrát na životech. Čeští vojáci poté za uvedenou bitvu přímo nečelili represi. Někteří se však přirozeně zapojili do odboje (včetně Karla Pavlíka). 

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střímelicích do rodiny učitele. Sám krátce jako učitel působil. Do kapitánské hodnosti byl povýšen v roce 1932. Pak však byla jeho kariéra vzhledem ke kázeňským přestupkům pozastavena a byl přemístěn z Prahy k výše uvedenému pěšímu pluku 8 do Místku. V roce 1936 byl však ustanoven velitelem roty. V průběhu války se zapojil do odboje v ostravské organizaci „Za vlast“ a později i do „Obrany národa“. Byl však zrazen konfidentem gestapa, zatčen 4. září 1942 a při výsleších i mučen. Jeho život vyhasl 26. ledna 1943, kdy byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7854

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-56898

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2122-57458

Kasárna v Místku

Kasárna v Místku
Zdroj: Wikipedie.

Portrét Karla Pavlíka

Portrét Karla Pavlíka
Zdroj: Wikipedie.

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“
Zdroj: Armyweb.

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.