Bitva o Czajankova kasárna

14.3.2024 Věra Adina Šefraná
Bitva o Czajankova kasárna

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Czajankova kasárna v Místku, kdy se večer 14. března 1939 bránil III. prapor pěšího pluku 8 („Slezský“) pod vedením podplukovníka Štěpiny německé přesile. Nejvýznamnější osobou obrany se však stal kapitán Karel Pavlík, který velel kulometné rotě. Asi sto padesát vojáků ozbrojených toliko puškami, a právě dvěma lehkými kulomety začalo palbu až po prvním výstřelu německého důstojníka, který napadl českého strážného. Kapitán Pavlík, který netušil, že je přítomen i podplukovník Štěpina, organizoval obranu. Asi po hodině bitvy čeští vojáci, na rozkaz velitele osmého pluku plukovníka Eliáše, ukončili palbu. Bilance byla až několik desítek mrtvých na německé straně. Češi vyvázli beze ztrát na životech. Čeští vojáci poté za uvedenou bitvu přímo nečelili represi. Někteří se však přirozeně zapojili do odboje (včetně Karla Pavlíka). 

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střímelicích do rodiny učitele. Sám krátce jako učitel působil. Do kapitánské hodnosti byl povýšen v roce 1932. Pak však byla jeho kariéra vzhledem ke kázeňským přestupkům pozastavena a byl přemístěn z Prahy k výše uvedenému pěšímu pluku 8 do Místku. V roce 1936 byl však ustanoven velitelem roty. V průběhu války se zapojil do odboje v ostravské organizaci „Za vlast“ a později i do „Obrany národa“. Byl však zrazen konfidentem gestapa, zatčen 4. září 1942 a při výsleších i mučen. Jeho život vyhasl 26. ledna 1943, kdy byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7854

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-56898

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2122-57458

Kasárna v Místku

Kasárna v Místku
Zdroj: Wikipedie.

Portrét Karla Pavlíka

Portrét Karla Pavlíka
Zdroj: Wikipedie.

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“
Zdroj: Armyweb.

Další příběhy

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

6.9.2026 Petr Hažmuka
Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.
Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

2.9.2026 Petr Hažmuka
Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.
Výsadek Aroš V

Výsadek Aroš V

1.9.2026 Vlastimil Křišťan
Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.