Bitva o Czajankova kasárna

Bitva o Czajankova kasárna

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Czajankova kasárna v Místku, kdy se večer 14. března 1939 bránil III. prapor pěšího pluku 8 („Slezský“) pod vedením podplukovníka Štěpiny německé přesile. Nejvýznamnější osobou obrany se však stal kapitán Karel Pavlík, který velel kulometné rotě. Asi sto padesát vojáků ozbrojených toliko puškami, a právě dvěma lehkými kulomety začalo palbu až po prvním výstřelu německého důstojníka, který napadl českého strážného. Kapitán Pavlík, který netušil, že je přítomen i podplukovník Štěpina, organizoval obranu. Asi po hodině bitvy čeští vojáci, na rozkaz velitele osmého pluku plukovníka Eliáše, ukončili palbu. Bilance byla až několik desítek mrtvých na německé straně. Češi vyvázli beze ztrát na životech. Čeští vojáci poté za uvedenou bitvu přímo nečelili represi. Někteří se však přirozeně zapojili do odboje (včetně Karla Pavlíka). 

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střímelicích do rodiny učitele. Sám krátce jako učitel působil. Do kapitánské hodnosti byl povýšen v roce 1932. Pak však byla jeho kariéra vzhledem ke kázeňským přestupkům pozastavena a byl přemístěn z Prahy k výše uvedenému pěšímu pluku 8 do Místku. V roce 1936 byl však ustanoven velitelem roty. V průběhu války se zapojil do odboje v ostravské organizaci „Za vlast“ a později i do „Obrany národa“. Byl však zrazen konfidentem gestapa, zatčen 4. září 1942 a při výsleších i mučen. Jeho život vyhasl 26. ledna 1943, kdy byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7854

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-56898

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2122-57458

Kasárna v Místku

Kasárna v Místku
Zdroj: Wikipedie.

Portrét Karla Pavlíka

Portrét Karla Pavlíka
Zdroj: Wikipedie.

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“
Zdroj: Armyweb.

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.