Bitva o Czajankova kasárna

Bitva o Czajankova kasárna

Dnes si připomínáme výročí bitvy o Czajankova kasárna v Místku, kdy se večer 14. března 1939 bránil III. prapor pěšího pluku 8 („Slezský“) pod vedením podplukovníka Štěpiny německé přesile. Nejvýznamnější osobou obrany se však stal kapitán Karel Pavlík, který velel kulometné rotě. Asi sto padesát vojáků ozbrojených toliko puškami, a právě dvěma lehkými kulomety začalo palbu až po prvním výstřelu německého důstojníka, který napadl českého strážného. Kapitán Pavlík, který netušil, že je přítomen i podplukovník Štěpina, organizoval obranu. Asi po hodině bitvy čeští vojáci, na rozkaz velitele osmého pluku plukovníka Eliáše, ukončili palbu. Bilance byla až několik desítek mrtvých na německé straně. Češi vyvázli beze ztrát na životech. Čeští vojáci poté za uvedenou bitvu přímo nečelili represi. Někteří se však přirozeně zapojili do odboje (včetně Karla Pavlíka). 

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střímelicích do rodiny učitele. Sám krátce jako učitel působil. Do kapitánské hodnosti byl povýšen v roce 1932. Pak však byla jeho kariéra vzhledem ke kázeňským přestupkům pozastavena a byl přemístěn z Prahy k výše uvedenému pěšímu pluku 8 do Místku. V roce 1936 byl však ustanoven velitelem roty. V průběhu války se zapojil do odboje v ostravské organizaci „Za vlast“ a později i do „Obrany národa“. Byl však zrazen konfidentem gestapa, zatčen 4. září 1942 a při výsleších i mučen. Jeho život vyhasl 26. ledna 1943, kdy byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7854

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-56898

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2122-57458

Kasárna v Místku

Kasárna v Místku
Zdroj: Wikipedie.

Portrét Karla Pavlíka

Portrét Karla Pavlíka
Zdroj: Wikipedie.

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“

III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“
Zdroj: Armyweb.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.