„Bezejmenná sláva“ - Jan Nepomuk Bittner

„Bezejmenná sláva“ - Jan Nepomuk Bittner

Přinášíme vám další článek ze série „Bezejmenná sláva“, jehož hlavním protagonistou je tentokrát Jan Nepomuk Bittner, který zemřel na italské frontě roku 1918 a je pohřben na rakousko-uherském vojenském hřbitově ve Fogliano Redipuglia. V Čechách jej připomíná nápis na pomníku v jeho rodné obci Prchalov na Moravě, na kterém jsou uvedeni i jeho dva příbuzní, bratři Jan a Antonín Bittnerové, kterým se zde také budeme věnovat.

Jan Nepomuk Bittner se narodil dne 17. května 1892 v Prchalově  č. p. 18 do rodiny drobného zemědělce Karla Bittnera. Měl několik sourozenců, s nimiž pracoval na rodinném hospodářství, jen jeho mladší bratr Vilém šel do učení na zámečníka. V době vypuknutí první světové války byl pravděpodobně již vojákem, jelikož jeho ročník 1892 nastoupil povinnou vojenskou prezenční službu na podzim roku 1913. Sloužil u Císařsko-královské zeměbrany, konkrétně u c. a k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 31 (od roku 1917 přejmenován na Střelecký pluk č. 31), jehož odvodovým okresem byl Těšín a Wadovice. V době míru byl pluk dislokován v Těšíně. V rámci tohoto pluku prodělal pravděpodobně i první boje v Rusku, kde pluk bojoval první tři roky války v rámci 46. zeměbranecké pěší divize. V březnu roku 1918 se celý pluk i s Janem Nepomukem Bittnerem přesunul na italskou frontu, která se mu stala osudnou. Prodělal zde těžké boje na řece Piavě v červenci 1918, a následně pouhé dva měsíce před koncem války dostal žaludeční a střevní katar. Byl stažen z fronty a dne 14. září 1918 zemřel v nemocničním vlaku č. 21 při přesunu do týlové nemocnice v Terstu. Jan Nepomuk Bittner je pohřben v hrobě č. 366, řada IX, sektor A na rakousko-uherském vojenském hřbitově ve Fogliano Redipuglia.

Starší z obou příbuzných Jana Nepomuka Bittnera, jeho jmenovec Jan, se narodil 6. listopadu 1878. Taktéž pracoval na rodinném hospodářství a narukoval i ke stejnému pluku. Dle roku narození byl do aktivní služby povolán již na začátku války. V době, kdy bylpluk na italské frontě, zde padl do zajetí. Po válce o něm rodina neměla žádné zprávy a krajský soud v Novém Jičíně ho prohlásil dne 14. srpna 1922 za mrtvého k 1. lednu 1921. Ve skutečnosti však Jan Bittner zemřel 16. února 1919 na zástavu srdce v záložní nemocnici v Sieně v Itálii a byl pohřben na tamním hřbitově. (hrob zatím neevidujeme v Centrální evidenci válečných hrobů MO)

Antonín Bittner se narodil 11. června 1886 a pracoval jako c. a k. venkovský listonoš. Oproti oběma výše zmíněným mužům se stihl oženit  před válkou. Dne 17. června 1912 si vzal za ženu Hermínu Bittnerovou, která byla sestrou Jana Nepomuka. Za války sloužil u Vozatajského divizionu č. 1, v jehož rámci byl přidělen k polní nemocnici č. 2/1 v Lezhë na území Albánie. Zde se nakazil malárií a dne 4. srpna 1916 zemřel. Antonín Bittner byl pohřben 5. srpna 1916 na vojenský hřbitov č. 2 v Lezhë. (hrob zatím neevidujeme v Centrální evidenci válečných hrobů MO)

Ačkoli se v naší sérii věnujeme padlým z první světové války, dodejme, že na pomníku v Prchalově se nachází i jméno Karla Bittnera, který zemřel 20. srpna 1943 v opavské věznici na následky mučení gestapem. Důvodem k jeho zatčení byla účast v ilegálním odboji KSČ. Byl synem staršího bratra Jana Nepomuka Bittnera a bydlel v jeho rodném domě Prchalov č. p. 18.

 

Odkaz do Evidence válečných hrobů - pomník Prchalov:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8112-27317&fnin=jan&srn=bittner&st=0&

Odkaz do Evidence válečných hrobů - hrob Jana Nepomuka Bittnera v Itálii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-56836&fnin=jan&srn=bittner&st=0&

 

Zdroje:

Digitální studovna MO

Zemský archiv Opava

Vojenský Historický archiv

Ústřední pietní místo rakousko-uherského vojenského hřbitova ve Fogliano Redipuglia

Ústřední pietní místo rakousko-uherského vojenského hřbitova ve Fogliano Redipuglia
Zdroj: CEVH.

Pohled na jednotlivé hroby ve Fogliano Redipuglia

Pohled na jednotlivé hroby ve Fogliano Redipuglia
Zdroj: CEVH.

Pomník Prchalov

Pomník Prchalov
Zdroj: CEVH.

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.