85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

Dne 16. ledna 1941, provedlo pět osádek letounů 311. čs. bombardovací peruti RAF nálet na naftové nádrže v německém přístavu Wilhelmshaven ležícím v Jadském zálivu Severního moře. Počasí bylo značně nepříznivé. Nebe bylo zataženo sněhovými mraky. Za letu se na strojích tvořila námraza a teplota uvnitř se pohybovala okolo mínus 35 °C. Letoun Wellington T2519 KX-Y jako ostatní úspěšně odbombardoval. Stovky kusů výbušných a zápalných pum dopadly na cíl a wilhelmshavenské naftové nádrže zahalil dým. Jeho osádka tvořená pilotem P/O Antonínem Kubizňákem, druhým pilotem Sgt Bohuslavem Baumrukem, navigátorem F/O Josefem Hudcem, střelcem P/O Jaromírem Králem, střelcem Sgt. Rudolfem Bolfíkem a radiotelegrafistou P/O Jindřichem Leskauerem se vracela na základnu East Wretham. Letoun měl zásobu pohonných hmot na osm hodin letu. V první zprávě radiotelegrafisty Leskauera během návratu se objevuje sdělení o tom, že mají poruchu motoru. Krátce na to vysílal nouzové volání na modulované frekvenci a žádal o zaměření polohy letadla. Silná sněhová bouře s nejvyšší pravděpodobností způsobila, že osádka ztratila kontrolu nad zpáteční trasou a letoun vybočil z určené návratové dráhy, což potvrdilo i předběžné zjištění jeho polohy. 

Ve 22.18 hodin vysílal stroj znovu nouzový signál a pozemní stanice určila jeho polohu 40 až 45 mil východně od Velké Británie. Poslední zprávou, která byla radistou základny přijata ve 22.21 hodin, byl volací kód letounu pro daný let: „X625“.  

Dodnes nikdo neví, kde se letoun nakonec zřítil, protože nad Severním mořem zuřila sněhová bouře, která znemožnila všechny bezodkladné záchranné akce. Od 9 hodin ráno, jak počasí dovolilo, do 17.30 hod. pátraly po trosečnících osádky z několika základen. Jejich úsilí nepřineslo bohužel žádné výsledky. Záchranná pohotovost byla zrušena až za šera, když se na letiště ze svého pátrání vrátily poslední stroje. Za silného vlnobití a při nízkých teplotách vody nemohli letci zůstat dlouho naživu, i kdyby byli v záchranném gumovém člunu. Objevily se i dohady o tom, že letci nouzově přistáli v Německu či Holandsku a padli do zajetí. Posádka proto byla prohlášena za nezvěstnou. Avšak úřady nakonec potvrdily dne 21. září 1944 smrt všech členů osádky, kteří zahynuli v ledovém moři. Jejich těla rozbouřený živel nikdy nevydal. Pro úřední potřebu bylo stanoveno datum jejich smrti jako den, kdy se nevrátili z operačního letu. 

Jan Benda

Na tomto místě uvádíme odkazy do CEVH na evidované válečné hroby připomínající památku zemřelých Čechoslováků, kteří zahynuli při katastrofě letounu Wellington T2519 KX-Y.

1. Památník v Runnymede ve Velké Británii - ev. č. VH: GBR1347:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=48&con=Spojen%c3%a9%20kr%c3%a1lovstv%c3%ad&lid=37&lim=Runnymede%20-%20Surrey

2. Památník čs. letců, kteří padli v boji za druhé světové války v Praze – Bubenči - ev. č. VH: CZE0006-18911:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

3. Pomník Antonína Kubizňáka v Dašicích – ev. č. CZE5309-38630:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-38630

4. Pamětní deska se jménem Jaromíra Krále v prostoru Nové radnice v Prostějově – ev. č. VH: CZE7108-7464:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7464&fnin=jarom

5. Pomník obětem války se jménem Bohuslava Baumruka v Plzni – ev. č. VH CZE3209-55904:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-55904

6. Pomník padlých vojáků se jménem Bohuslava Baumruka v Plzni – ev. č. VH CZE3209-5181:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5181

7. Pomník obětem války se jménem Jindřicha Leskauera ve Žďáře nad Sázavou – ev. č. VH CZE6115-9893:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6115-9893

8. Destička se jménem Bohuslava Baumruka v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni – ev. č. VH CZE8117-32621:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-32621 

 

Summary:

 We commemorate the 85th anniversary of the tragic crash of Wellington T2519 KX-Y on an operational flight, which was a raid on Wilhelmshaven, Germany. During the return flight, the aircraft crashed into the North Sea due to heavy icing. None of the Czechoslovak air crew were found during the search operation.

 

Jindřich Leskauer (* 16. 7. 1917 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Jindřich Leskauer (* 16. 7. 1917 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Encyklopedie Brna https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=1874

Antonín Kubizňák (* 14. 5. 1911 – † 16.1.1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Antonín Kubizňák (* 14. 5. 1911 – † 16.1.1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zdroj: Muzejní spolek Dašice https://www.dasice.info/obyvatele/osobnosti/kubiznak-antonin/

Jaromír Král (*23. 9. 1913– † 16.1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Jaromír Král (*23. 9. 1913– † 16.1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Válka https://www.valka.cz/Kral-Jaromir-t269972

Josef Hudec (*25. 5. 1912 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Josef Hudec (*25. 5. 1912 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Válka https://www.valka.cz/Hudec-Josef-t269886

Rudolf Bolfík (*13. 3. 1913 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Rudolf Bolfík (*13. 3. 1913 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Wikipedia https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Bolf%C3%ADk

Bohuslav Baumruk (*11.12.1916 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Bohuslav Baumruk (*11.12.1916 – † 16. 1. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zdroj: Válka https://www.valka.cz/topic/view/89969/Baumruk-Bohuslav

Na památníku padlým čs. letcům ve druhé světové válce v Praze-Bubenči nechybí jména členů osádky Wellingtonu T2519 KX-Y.

Na památníku padlým čs. letcům ve druhé světové válce v Praze-Bubenči nechybí jména členů osádky Wellingtonu T2519 KX-Y.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911&rgid=10&rgn=Hlavn%c3%ad%20m%c4%9bsto%20Praha

Dašický pomníček s pamětní deskou připomíná místního rodáka Antonína Kubizňáka.

Dašický pomníček s pamětní deskou připomíná místního rodáka Antonína Kubizňáka.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-38630&fnin=anton%c3%adn&srn=kubiz%c5%88%c3%a1k&st=0&

Na stěně hlavního schodiště Nové radnice v Prostějově se nachází deska se jménem letce Jaromíra Krále.

Na stěně hlavního schodiště Nové radnice v Prostějově se nachází deska se jménem letce Jaromíra Krále.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7464&fnin=jarom

Na pomníku obětem druhé světové války v Plzni nechybí jméno letce Bohuslava Baumruka.

Na pomníku obětem druhé světové války v Plzni nechybí jméno letce Bohuslava Baumruka.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-55904&fnin=boh&srn=baumruk

Destička se jménem Bohuslava Baumruka se nachází v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni.

Destička se jménem Bohuslava Baumruka se nachází v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-32621&fnin=boh&srn=baumruk

Baumrukovu památku připomíná také pomník na křižovatce plzeňských ulic Univerzitní a Dobřanská.

Baumrukovu památku připomíná také pomník na křižovatce plzeňských ulic Univerzitní a Dobřanská.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5181&fnin=boh&srn=baumruk

Na pomníku obětem války ve Žďáře nad Sázavou je vytesáno jméno letce Jindřicha Leskauera a jeho rodičů, kteří zahynuli v nacistických koncentračních táborech.

Na pomníku obětem války ve Žďáře nad Sázavou je vytesáno jméno letce Jindřicha Leskauera a jeho rodičů, kteří zahynuli v nacistických koncentračních táborech.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6115-9893&srn=leskauer

Symbolický hrob Antonína Kubizňáka se nachází v Sezemicích nad Loučnou.

Symbolický hrob Antonína Kubizňáka se nachází v Sezemicích nad Loučnou.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/49875-kenotaf-antonin-kubiznak/

Jména padlých členů osádky Wellingtonu T2519 KX-Y jsou uvedena na deskách památníku v Runnymede v hrabství Surrey ve Velké Británii.

Jména padlých členů osádky Wellingtonu T2519 KX-Y jsou uvedena na deskách památníku v Runnymede v hrabství Surrey ve Velké Británii.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1337&srn=leskauer

Na stěnách památníku jsou umístěny panely, na nichž jsou vytesána jména 20 456 příslušníků letectva Commonwealthu, kteří padli za 2. sv. války a nemají známý hrob.

Na stěnách památníku jsou umístěny panely, na nichž jsou vytesána jména 20 456 příslušníků letectva Commonwealthu, kteří padli za 2. sv. války a nemají známý hrob.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1337&srn=leskauer

Památník nezvěstným letcům zemí Commonwealthu během 2. světové války. Jméno každého letce je zapsáno na některém z 292 panelů.

Památník nezvěstným letcům zemí Commonwealthu během 2. světové války. Jméno každého letce je zapsáno na některém z 292 panelů.
Zdroj: CEVH https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1337&srn=leskauer

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, nechybí i padlí z osádky Wellingtonu T2519 KX-Y.

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, nechybí i padlí z osádky Wellingtonu T2519 KX-Y.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/237-/?vp-page=12

160 let od války roku 1866: historické souvislosti a důsledky

Prusko-rakouský mocenský konflikt, jehož kořeny sahají do 18. století, vyústil v roce 1866 v rozhodující válku o dominanci v německém prostoru. Pruský vzestup, slezské války a ztráta Slezska na úkor Rakouska zásadně proměnily poměr sil ve střední Evropě. Po vzniku Německého spolku v roce 1815 se soupeření obou mocností vyostřovalo, zejména v souvislosti s politikou Otto von Bismarcka a otázkou německého sjednocení. Konflikt byl urychlen sporem o Šlesvicko a Holštýnsko a spojenectvím Pruska s Itálií. Válka byla rozhodnuta rychlým pruským postupem a vítězstvím u Hradce Králové. Jejími důsledky byly pruská hegemonie v Německu, vznik Rakousko-Uherska a územní zisky Itálie.

Rozhodující rakousko-uherská ofenziva proti Černé Hoře – bitva u Mojkovce

Černá Hora vstoupila do první světové války 6. srpna 1914 po boku Srbska a Ruska, přestože k tomu nebyla smluvně vázána. Kombinace solidarity se Srbskem, dlouhodobé orientace na Rusko a odporu k Rakousku-Uhersku převážila nad vojenskou i finanční slabostí země. Počáteční odpor, vyvrcholený vítěznou bitvou u Mojkovce v lednu 1916, nedokázal zabránit porážce po pádu strategického Lovćenu a obsazení Cetinje. Rozpuštěním armády zanikl černohorský ozbrojený odpor a země se ocitla v okupaci. Po válce ztratila samostatnost a byla začleněna do nově vzniklého jihoslovanského státu.

85. výročí smrti mechanika 311. čs. bombardovací peruti RAF Jindřicha Liebolda

Připomínáme si 85. výročí tragické smrti mladého mechanika 311. čs. bombardovací peruti RAF četaře Jindřicha Liebolda, který jako neplnoletý odešel z okupované vlasti, aby se zapojil do národního boje za osvobození. Jeho památku připomínají válečné hroby v České republice i zahraničí.