85. výročí smrti mechanika 311. čs. bombardovací peruti RAF Jindřicha Liebolda

85. výročí smrti mechanika 311. čs. bombardovací peruti RAF Jindřicha Liebolda

Před 85 lety na půdě Velké Británie tragicky zahynul četař Jindřich Liebold. Jaké byly životní osudy tohoto čs. vojáka, který bezezbytku splnil svou povinnost ke své vlasti? Narodil se dne 6. října 1921 v Brně do rodiny laboranta Rudolfa Liebolda a švadleny Hedviky Lieboldové, roz. Popelové. Vychodil pět tříd obecné školy a vyučil se mechanikem. Se situací po obsazení své vlasti nacistickými okupanty se nesmířil, a tak 27. ledna 1940 odešel do zahraničí bojovat za osvobození Československa. Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko doputoval až do Bejrútu, odkud se dostal do francouzského Marseille. Do čs. zahraniční armády byl prezentován dne 27. dubna 1940. Službu nastoupil u roty doprovodných zbraní. Po porážce Francie se evakuoval do Velké Británie, kde se přihlásil k letectvu. Vzhledem ke své profesi byl záhy přijat a po zaškolení zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF jako pozemní mechanik. Působil na letišti Honington.

Dne 5. ledna 1941 v 10:35 hodin překvapil honingtonskou základnu osamocený německý bombardér (Dornier Do 17 Z). Náhlost útoku zaskočila řadu lidí, kteří nestačili doběhnout do protileteckých úkrytů. Byl mezi nimi i mechanik Jindřich Liebold, který při náletu zahynul. Velká ostrá střepina jej zasáhla uprostřed těla právě na prvním schodu do velkého betonového krytu, kam se už nestačil skrýt. Střepiny pum také poranily několik dalších příslušníků pozemního personálu, kteří byli odvezeni do nemocnice. K večeru, v 18.00 hodin, se útok na Honington opakoval. Tentokrát i slabá protiletadlová obrana letiště zapracovala a Němci vyšli naprázdno. Pohřeb Jindřicha Liebolda se uskutečnil dne 9. ledna 1941 na hřbitově All Saints v Honingtonu v hrabství Suffolk. Jeho ostatky byly uloženy do hrobu č. 677 v řadě 11 v oddělení C. 

Za svou účast na národním boji za osvobození byl Liebold in memoriam povýšen do hodnosti štábního rotmistra letectva v záloze. Rozkazem ministra obrany ČSFR č. 0103 ze dne 29. května 1991 byl posmrtně povýšen do hodnosti kapitána.

Jeho památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u válečných hrobů, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství. 

Jan Benda

Níže uvádíme odkazy do CEVH na všechny evidované válečné hroby uchovávající památku kapitána in memoriam Jindřicha Liebolda:

Místo jeho posledního odpočinku na hřbitově All Saints v Honingtonu ve Velké Británii - ev. č. VH: GBR-1010:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1010 

Památník čs. letců v Prostějově - ev. č. VH: CZE7108-7523:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7523 

Pomník v Praze-Bubenči věnovaný padlým čs. letcům v době druhé světové války – ev. č. VH: CZE0006-18911:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911 

 

Summary
Eighty-five years ago in Great Britain, Czechoslovak sergeant Jindřich Liebold tragically lost his life while serving his occupied homeland. Born on 6 October 1921 in Brno, he trained as a mechanic and, refusing to accept Nazi occupation, left Czechoslovakia in January 1940 to fight for its liberation. After a long journey through Europe and the Middle East, he joined the Czechoslovak foreign army in France and was later evacuated to Britain. Thanks to his skills, he was assigned as a ground mechanic to No. 311 (Czechoslovak) Bomber Squadron RAF at Honington. On 5 January 1941, a surprise German air raid struck the base. Liebold was fatally wounded by bomb shrapnel while trying to reach an air-raid shelter. He was buried at Honington cemetery. He was posthumously promoted for his service and sacrifice, which remain honoured today through remembrance at war graves.

Jindřich Liebold (1921-1941) se narodil v zemské porodnici v Brně.

Jindřich Liebold (1921-1941) se narodil v zemské porodnici v Brně.
Zdroj: Encyklopedie Brna, on-line: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=3907

Smuteční průvod s rakví Jindřicha Liebolda na cestě ke hřbitovu All Saints.

Smuteční průvod s rakví Jindřicha Liebolda na cestě ke hřbitovu All Saints.
Zdroj: RAIL, Jan, FORMÁNEK, Vít, Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. Praha, 2003.

Hrob Jindřicha Liebolda se nachází v oddělení C, řadě 11 na hřbitově All Saints v Honingtonu v hrabství Suffolk ve Velké Británii.

Hrob Jindřicha Liebolda se nachází v oddělení C, řadě 11 na hřbitově All Saints v Honingtonu v hrabství Suffolk ve Velké Británii.
Zdroj: CEVH

Na hřbitově All Saints v Honingtonu v hrabství Suffolk se nalézá 57 poznatelných válečných hrobů z doby druhé světové války. Je zde pohřbeno 7 Čechoslováků.

Na hřbitově All Saints v Honingtonu v hrabství Suffolk se nalézá 57 poznatelných válečných hrobů z doby druhé světové války. Je zde pohřbeno 7 Čechoslováků.
Zdroj: CEVH

Hřbitov s hrobem Liebolda je situován v obci Honington západně od Suffolku.

Hřbitov s hrobem Liebolda je situován v obci Honington západně od Suffolku.
Zdroj: CEVH

Pomník československým letcům v Prostějově je osazen deskou, na níž je vyryto také jméno Jindřicha Liebolda.

Pomník československým letcům v Prostějově je osazen deskou, na níž je vyryto také jméno Jindřicha Liebolda.
Zdroj: CEVH

Pomník padlým čs. letcům ve druhé světové válce umístěný v Praze-Bubenči připomíná také památku mechanika RAF Jindřicha Liebolda.

Pomník padlým čs. letcům ve druhé světové válce umístěný v Praze-Bubenči připomíná také památku mechanika RAF Jindřicha Liebolda.
Zdroj: CEVH

Obnova pomníku v Šonově

Péče o válečné hroby a pietní místa je v České republice chápána jako součást kulturní paměti a státní odpovědnosti. Pomník padlým vojákům Rudé armády v obci Šonov vznikl v roce 1975 svépomocí místních obyvatel a nesl jak pietní, tak ideologický význam. V roce 2025 prošel renovací, která zachovala jeho původní podobu a byla spolufinancována Ministerstvem obrany ČR.

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie Wellingtonu T2519 KX-Y na operačnímu letu, kterým byl nálet na německý Wilhelmshaven. Během návratu se stroj z důvodu silné námrazy zřítil do Severního moře. Nikdo z osádky tvořené československými letci nebyl během pátrací akce nalezen.

160 let od války roku 1866: historické souvislosti a důsledky

Prusko-rakouský mocenský konflikt, jehož kořeny sahají do 18. století, vyústil v roce 1866 v rozhodující válku o dominanci v německém prostoru. Pruský vzestup, slezské války a ztráta Slezska na úkor Rakouska zásadně proměnily poměr sil ve střední Evropě. Po vzniku Německého spolku v roce 1815 se soupeření obou mocností vyostřovalo, zejména v souvislosti s politikou Otto von Bismarcka a otázkou německého sjednocení. Konflikt byl urychlen sporem o Šlesvicko a Holštýnsko a spojenectvím Pruska s Itálií. Válka byla rozhodnuta rychlým pruským postupem a vítězstvím u Hradce Králové. Jejími důsledky byly pruská hegemonie v Německu, vznik Rakousko-Uherska a územní zisky Itálie.