70. výročí konce bitvy u Dien Bien Phu

70. výročí konce bitvy u Dien Bien Phu

Dnes 7. května si připomínáme 70 let od ukončení bitvy u Dien Bien Phu, která znamenala pro Francii konec koloniálního panství v Indočíně. Boje mezi francouzskou koloniální mocností a vietnamskými povstalci podporovanými především komunistickou Čínou probíhaly v různé intenzitě od roku 1945. Do konfliktu v řadách Francouzské cizinecké legie zasáhlo přes 1 600 československých občanů, kolem 300 jich padlo. 

Účast československých občanů ve válce v Indočíně, kdy někteří z nich padli do zajetí Vietminhu a byli repatriování zpátky do Československa, byla zneužita komunistickou propagandou. Jako příklad může posloužit film Černý prapor z roku 1958. Na základě zpracovaných dokumentů, především archivního bádání historika docenta Ladislava Kudrny, dnes můžeme na jejich zapojení pohlížet bez ideologických předsudků. Rozhodně neobstojí zjednodušené komunistické hodnocení, které je popsalo jako nezodpovědné dobrodruhy, kriminálníky a protispolečenské vyvrhele. Víme, že jejich motivace byla různá, od špatné ekonomické situace, přes problémy v osobním životě až antikomunistické postoje.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů se Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR podílí na projektu, který by měl důstojným způsobem připomenout památku těchto našich padlých občanů. V této souvislosti je nutné ocenit zásadní přínos přidělence obrany v Hanoji, kterému se díky osobnímu nasazení, a to i přímo v terénu, podařilo zjistit nové skutečnosti. 

Francie, a ještě ve větší míře Spojené státy prováděly a stále provádějí ve Vietnamu exhumace ostatků svých padlých vojáků a jejich repatriaci domů. Část ostatků francouzských padlých z války v Indočíně je pochována na společném pohřebišti ve francouzském Fréjusu. S největší pravděpodobností budou mezi nimi ostatky československých legionářů.

Naší ambicí je vytvořit seznam padlých Čechoslováků a zhotovit jim pomník, což plně odpovídá zásadám, kterými se při péči o válečné hroby řídíme.

Pomník připomínající bitvu u Dien Bien Phu

Pomník připomínající bitvu u Dien Bien Phu
Zdroj: https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/en/dien-bien-phu-memorial-vietnam

Záběr na seznamy padlých vojáků z války v Indočíně na společném pohřebišti ve francouzském Fréjusu

Záběr na seznamy padlých vojáků z války v Indočíně na společném pohřebišti ve francouzském Fréjusu
Zdroj: https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:Frejus_-_Memorial_-_06.jpg

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.