70. výročí konce bitvy u Dien Bien Phu

70. výročí konce bitvy u Dien Bien Phu

Dnes 7. května si připomínáme 70 let od ukončení bitvy u Dien Bien Phu, která znamenala pro Francii konec koloniálního panství v Indočíně. Boje mezi francouzskou koloniální mocností a vietnamskými povstalci podporovanými především komunistickou Čínou probíhaly v různé intenzitě od roku 1945. Do konfliktu v řadách Francouzské cizinecké legie zasáhlo přes 1 600 československých občanů, kolem 300 jich padlo. 

Účast československých občanů ve válce v Indočíně, kdy někteří z nich padli do zajetí Vietminhu a byli repatriování zpátky do Československa, byla zneužita komunistickou propagandou. Jako příklad může posloužit film Černý prapor z roku 1958. Na základě zpracovaných dokumentů, především archivního bádání historika docenta Ladislava Kudrny, dnes můžeme na jejich zapojení pohlížet bez ideologických předsudků. Rozhodně neobstojí zjednodušené komunistické hodnocení, které je popsalo jako nezodpovědné dobrodruhy, kriminálníky a protispolečenské vyvrhele. Víme, že jejich motivace byla různá, od špatné ekonomické situace, přes problémy v osobním životě až antikomunistické postoje.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů se Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR podílí na projektu, který by měl důstojným způsobem připomenout památku těchto našich padlých občanů. V této souvislosti je nutné ocenit zásadní přínos přidělence obrany v Hanoji, kterému se díky osobnímu nasazení, a to i přímo v terénu, podařilo zjistit nové skutečnosti. 

Francie, a ještě ve větší míře Spojené státy prováděly a stále provádějí ve Vietnamu exhumace ostatků svých padlých vojáků a jejich repatriaci domů. Část ostatků francouzských padlých z války v Indočíně je pochována na společném pohřebišti ve francouzském Fréjusu. S největší pravděpodobností budou mezi nimi ostatky československých legionářů.

Naší ambicí je vytvořit seznam padlých Čechoslováků a zhotovit jim pomník, což plně odpovídá zásadám, kterými se při péči o válečné hroby řídíme.

Pomník připomínající bitvu u Dien Bien Phu

Pomník připomínající bitvu u Dien Bien Phu
Zdroj: https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/en/dien-bien-phu-memorial-vietnam

Záběr na seznamy padlých vojáků z války v Indočíně na společném pohřebišti ve francouzském Fréjusu

Záběr na seznamy padlých vojáků z války v Indočíně na společném pohřebišti ve francouzském Fréjusu
Zdroj: https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:Frejus_-_Memorial_-_06.jpg

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.