1435: Bitva u Křeče – poslední bitva husitských válek

1435: Bitva u Křeče – poslední bitva husitských válek
Bitva u Křeče se odehrála 19. srpna 1435 a byla poslední významnou bitvou husitských válek. Bitvou u Lipan, která proběhla o rok dříve, neskončila úplná porážka radikálních husitských vojsk. Zničením sirotčího svazu a smrtí Prokopa Holého byli sice radikálové vojensky a především politicky oslabeni, ale zůstával zde stále silný táborský svaz. Radikálové se stáhli do svých měst a hradů, zejména v jižních Čechách. Zde je jejich protivníci začali pronásledovat a postupně dobývat jednotlivé opěrné body. Nejaktivnější byl zejména Oldřich II. z Rožmberka, který se mohl vojensky opřít o vojsko zemské hotovosti.
Předobrazem bitvy bylo obléhání města Lomnice (dnes Lomnice nad Lužnicí), které mělo pro táborský svaz strategický význam. Bylo v držení husitů už od roku 1420 a způsobovalo Rožmberkovi velké škody. Začátkem léta 1435 zahájila rožmberská vojska spolu se spojenci, především z královského města Českých Budějovic, obléhání Lomnice. Husité pod velením hejtmana Jana Řezníka se rozhodli obléhání čelit. Na počátku se vydalo Lomnici na pomoc táborské vojsko, a to především se zásobami potravin, neboť poslovi vyslanému obránci se podařilo proniknout přes obklíčení oblehatelů a podat v Táboře zprávu se žádostí o pomoc.
O tu se postaral smíšený úderný oddíl táborského vojska o síle 700–1000 bojovníků. Jednalo se o nejvýznamnější dosud bojeschopnou část táborského svazu. V srpnu se táborským oddílům podařilo proniknout do Lomnice i se 48 vozy zásob a střeliva. Vše se zdánlivě vyvíjelo podle jejich plánu. Protivník Oldřich II. z Rožmberka však údajně připravil lest – nechal je bez boje projít do města a rozhodl se je zničit při zpáteční cestě na Táborsko (město Tábor bylo vzdálené asi 50 km).
Dne 17. srpna se táborští vydali na cestu zpět, přičemž je Rožmberkovi lidé pronásledovali a čekali na vhodnou příležitost k útoku. Po drobných potyčkách se 18. srpna kolem poledne husité opevnili v otevřeném prostoru v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího u obce Křeč vozovou hradbou, neboť cesta na Tábor byla odříznuta. Současně byl do Tábora vyslán posel s žádostí o pomoc.
Bitva trvala až do večera, aniž by došlo k rozhodnutí. Obě strany se ostřelovaly a střetávaly se i v boji muže proti muži. Město Tábor skutečně vyslalo posily čítající asi 300 bojovníků, avšak Rožmberkovi vojáci je včas zpozorovali a rozprášili ještě předtím, než stihli obleženým pomoci.
Ve večerních hodinách se Rožmberským podařilo vozovou hradbu prolomit a proniknout dovnitř. Porážka husitů byla v tu chvíli neodvratná. Celý oddíl byl rozprášen a Tábor ztratil mnoho zkušených bojovníků ze své úderné skupiny.
Pokud jde o padlé, dochovalo se hlášení vítěze Oldřicha z Rožmberka, který koncilu oznámil, „že bylo zahlušeno 800 táborů“. Další Rožmberkova zpráva císařovi Zikmundovi do Trnavy, „jak velikou zásluhu má, když odstranil rušivý táborský element,“ který narušoval jednání se Zikmundem a koncilem padlé nezmiňuje. Vzhledem ke zveličování Rožmberkových zásluh lze předpokládat, že skutečně zabitých mohlo být kolem poloviny a dalších asi 400 mužů bylo zajato. O ztrátách vítězů prameny mlčí.
Porážka táborských bojovníků u Křeče neovlivnila zcela vojenskou a politickou moc Tábora, (jeho vojsko v různé podobě a počtech figuruje až do roku 1452), ale znamenala zničení jeho úderné skupiny. Jak se ukázalo, u Křeče šlo o poslední táborskou bitvu husitských válek. Pokračovalo sice obléhání Lomnice, ale ta se vzdala po devítiměsíčním obléhání 12. listopadu téhož roku. Dosud radikální husitský Tábor pak musel začít uvažovat o dohodě se Zikmundem, který byl nakonec v srpnu 1436 přijat za českého krále.
Poslední bašta radikálních husitů v čele s Janem Roháčem z Dubé byla dobyta Zikmundovými vojsky v září roku 1437.
Samotnou bitvu připomíná kamenný památník ve tvaru kalicha, vybudovaný na údajně historickém místě střetu. Nechala jej zhotovit Jihočeská společnost pro zachování husitských památek ve spolupráci s Místní osvětovou komisí v Černovicích a ve Křeči a s Osvětovým sborem v Pacově. Slavnostní odhalení proběhlo 22. září 1935, tedy při příležitosti 500. výročí bitvy.
Petr Hažmuka
Odkaz na pomník v Centrální evidenci válečných hrobů zde:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6110-9977
Summary:
The Battle of Křeč, fought on 19 August 1435, marked the final major engagement of the Hussite Wars. Although the radicals had suffered a decisive defeat at Lipany a year earlier, the Taborite faction remained militarily active, maintaining strongholds in southern Bohemia. When Rožmberk’s forces laid siege to Lomnice, a Taborite contingent of 700–1000 men succeeded in delivering supplies to the town but was pursued on its return to Tábor. On 18 August, near the village of Křeč, they entrenched themselves behind a wagon fort, yet after a day-long struggle, Rožmberk’s troops broke through. Contemporary accounts report that approximately 400 Taborite fighters were killed and another 400 captured. The defeat shattered Tábor’s strike force and effectively ended its offensive role. The clash became a symbol of the end of the radical phase of the Hussite movement. The memory of the battle is commemorated by a stone chalice monument, erected at the presumed site and solemnly unveiled in 1935 on the 500th anniversary.
Zdroje:
Čornej, Petr. Husitství a husité. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-3993-2.
Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_K%C5%99e%C4%8De
Šmahel, František. Husitská revoluce 3: Kronika válečných let. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0.