111. výročí přísahy České družiny

Přísaha České družiny

Na svátek sv. Václava, 28. září 2025, se konal na kyjevském Sofijském náměstí ve spolupráci s ukrajinskou armádou pietní akt, který připomenul kořeny československého boje za samostatný stát. Před 111 lety na svátek sv. Václava 28. září (11. října) 1914 slavnostně přísahali v srdci Ukrajiny stovky československých dobrovolníků příslušníků České družiny. Do 10. října 1914 bylo do jednotky zařazeno 19 důstojníků a 263 vojínů carské armády a 720 českých a 16 slovenských dobrovolců a 8 dobrovolců-důstojníků. Během přísahy v Kyjevě došlo také k svěcení praporu družiny, který darovaly české dámy z Moskvy. Slavnostně tak došlo k zakončení několikatýdenního formování jednotky. Necelé dva měsíce od zahájení budování jednotky odešli Čechoslováci 10. (23.) října 1914 do pole a o čtyři dny později, 14. (27.) října 1914, přešli starodružiníci předválečnou rakousko-uherskou hranici u Brodů a započali ozbrojený boj za vlastní stát. 

Ještě před odchodem na frontu zemřeli dva první příslušníci družiny. Břišnímu tyfu podlehl po 10 dnech v kyjevské nemocnici 4. září (17. září) 1914 lékař přidělený České družině již 16. srpna 1914 – Michal Ivanovič Lukjančenko. První obětí z řad československých dobrovolníků byl volyňský Čech střelec Václav Klich (Klych), sotva dvacetiletý syn starosty města Zdolbunova. Pracoval jako zeměměřič u zemstva v Žitomiru a do České družiny se přihlásil 29. srpna (11. září) 1914, ačkoliv byl zproštěn vojenské služby. Byl přidělen do 2. roty. Při cvičení se nachladil, následně onemocněl břišním tyfem a 30. září (13. října) byl odeslán do kyjevské nemocnici rodiny Tereščenkových. Přes péči sester a lékařů zemřel 5. října (18. října) 1914. O dva dny později byl pochován na hřbitově Bajkovo v Kyjevě. Smuteční průvod doprovázela hudba České družiny a 4. četa 2. roty.

Letošní připomínka přísahy se uskutečnila na svátek sv. Václava 28. září 2025 od 11:00, den po dosud největším leteckém útoku na Kyjev a jeho obyvatele za celou válku. I přes tuto skutečnost se pietního aktu účastnil Orchestr čestné stráže prezidentského pluku. Pietního aktu se účastnil český velvyslanec J.E. Luboš Veselý, zástupci Ozbrojených sil Ukrajiny a úřadu přidělence obrany.  Proslov přidělence obrany České republiky na Ukrajině brigádního generála Františka Ridzáka vyzdvihl odvahu, ideály a sebeobětování českých dobrovolníků, kteří přísahali boj za svobodu a práva národů na sebeurčení a přes mnohé oběti alespoň pro svůj národ tohoto cíle dosáhli.

Vlastimil Křišťan

Více o vzniku České družiny a prvních padlých v našem loňském článku zde: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/schvaleni-vzniku-ceske-druziny-12-srpen-1914

Václav Klych je v Evidenci válečných hrobů zapsán u nedochovaného pomníku v Kyjevě:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-36441


Summary
On the feast of St. Wenceslas, 28 September 2025, a commemorative ceremony was held at Kyiv’s Sofiiska Square in cooperation with the Ukrainian army, honouring the roots of the Czechoslovak struggle for independence. On 111 years earlier, on 28 September (11 October) 1914, hundreds of Czechoslovak volunteers solemnly pledged allegiance in the heart of Ukraine as members of the Czech Detachment. By 10 October 1914, the unit had grown to include officers, soldiers of the Tsarist army, and Czech and Slovak volunteers. The ceremony also marked the blessing of the Detachment’s banner, gifted by Czech ladies from Moscow. Despite the recent heavy air raid on Kyiv, the event was attended by the Band of the Kyiv Presidential Honor Guard Battalion. Brigadier General František Ridzák, defence attaché of the Czech Republic to Ukraine, praised the volunteers’ courage, ideals, and self-sacrifice in their fight for freedom and national self-determination, achieving independence for their nation despite great sacrifice.

Pamětní deska na kyjevském Sofijském náměstí.

Pamětní deska na kyjevském Sofijském náměstí.

Svěcení praporu České družiny 28. září (11. října) 1914 na Sofijském náměstí v Kyjevě.

Svěcení praporu České družiny 28. září (11. října) 1914 na Sofijském náměstí v Kyjevě.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv

Přísaha České družiny

Zdroj: Vojenský historický ústav

Václav Klich, první zemřelý čs. dobrovolník České družiny.

Václav Klich, první zemřelý čs. dobrovolník České družiny.
Zdroj: KRUŠINA, Miroslav. Zdolbunov, město na ukrajinské Volyni ve vzpomínkách české minority. Oradovice, 2009, s. 15.

Orchestr čestné stráže prezidentského pluku.

Orchestr čestné stráže prezidentského pluku.

Proslov přidělence obrany České republiky na Ukrajině brigádního generála Františka Ridzáka.

Proslov přidělence obrany České republiky na Ukrajině brigádního generála Františka Ridzáka.

Čestná stráž u pamětní desky na Sofijském náměstí.

Čestná stráž u pamětní desky na Sofijském náměstí.

Velvyslanec Luboš Veselý pokládá kytici u pamětní desky.

Velvyslanec Luboš Veselý pokládá kytici u pamětní desky.

Přidělenec obrany České Republiky na Ukrajině brigádní generál František Ridzák a náčelník Orchestru čestné stráže, umělecký vedoucí Roman Veligorskij s pamětní mincí Úřadu přidělence obrany v Kyjevě.

Přidělenec obrany České Republiky na Ukrajině brigádní generál František Ridzák a náčelník Orchestru čestné stráže, umělecký vedoucí Roman Veligorskij s pamětní mincí Úřadu přidělence obrany v Kyjevě.

Zdroje

Václav Klich, český dobrovolník. In: Čechoslovan, 24. 10. 1914. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:9a7561ca-e02f-4bd0-b3cd-1739eb5fce0b

PRÁŠEK, Vojtěch. Česká družina: Psáno k 20. výročí jejího založení. Praha: Československý Legionář, 1934. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:82a95d45-d4a8-41f3-88b4-3f2c6e755bf5

KOVÁŘ, Jaroslav. Česká družina ve světle rozkazů v období od svého vzniku do odjezdu na frontu. In: Vojenský historický sborník 3, č. 2 (1934), s. 166-167.

KRUŠINA, Miroslav. Zdolbunov, město na ukrajinské Volyni ve vzpomínkách české minority. Oradovice, 2009.

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.