Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Prusko-rakouská válka byl konflikt vedený v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na jedné straně a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a k pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí ke sjednocení Německa a jeho maloněmeckému řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky, které jí Rakousko odstoupilo.

Rozhodující boje proběhly v českých zemích, kam Prusové vpadli třemi armádami – Labskou armádou z okupovaného Saska přes Šluknovský výběžek 22. června 1866, I. pruskou armádou od Žitavy 23. června 1866 a II. pruskou armádou v prostoru Náchoda, Broumova a Trutnova 26. června 1866.

Oním mrtvým z citovaného románu byl Josef Souček, vojín Khewenhüllerova c. k. řadového pěšího pluku č. 35 z Plzně, o němž se hovoří jako o prvním Čechu padlém v prusko-rakouské válce roku 1866, a zároveň jako o prvním padlém v této válce na Náchodsku. Zabila ho střepina dělostřeleckého granátu, který zasáhl roh celnice v Bělovsi v úterý 26. června 1866 pozdě odpoledne při útoku Prusů. Celnici tehdy střežili Rakušané v síle půl setniny pěšáků, čety kyrysníků a dvou děl s obsluhou. Zaútočily na ně předsunuté jednotky 9. pěší divize generálmajora Löwenfelda od V. pruského armádního sboru, které po krátkém střetnutí, jež mělo za následek právě smrt Josefa Součka, obsadily kolem 21. hodiny Náchod.

V. pruský armádní sbor, jemuž velel generál pěchoty Karl Friedrich von Steinmetz, se poté následující den úspěšně střetl s rakouským VI. armádním sborem pod vedením podmaršálka Viléma Ramminga v bitvě u Náchoda (Vysokova).

Místo, kde vojín Josef Souček padl a kde je také pochován, připomíná do dnešních dnů vysoký pískovcový náhrobní pomník ve tvaru jehlanu s nápisovou deskou v českém a německém jazyce a reliéfem zkřížených pušek s kruhovou ratolestí. Vztyčen byl v roce 1881. Lze jej zhlédnout na ulici Broumovská v Náchodě, na silnici vedoucí do Hronova. Na počest padlého vojáka byla také přiléhající ulice pojmenována jako Součkova.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE5209-57505

Odkaz na pomník v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5209-57505

 

Summary:

The Austro-Prussian War of 1866 was a conflict between the Kingdom of Prussia, the Kingdom of Italy, and their allies against the Austrian Empire and its allies over dominance in the German Confederation. Prussia’s victory led to the formation of Austria-Hungary and Prussian leadership in the North German Confederation, paving the way for German unification. Key battles occurred in the Czech lands. The first Czech soldier to fall was Josef Souček, killed by artillery in Běloves near Náchod. A sandstone obelisk marks his grave, erected in 1881. The nearby street is named Součkova in his honour.

Pohled na pomník Josefa Součka v Náchodě.

Pohled na pomník Josefa Součka v Náchodě.
Foto: Alena Říhová

Detail nápisové desky na pomníku Josefa Součka.

Detail nápisové desky na pomníku Josefa Součka.
Foto: Alena Říhová

Soudobá fotografie rakouských pěšáků z roku 1864.

Soudobá fotografie rakouských pěšáků z roku 1864.
Zdroj: JAKL, Jan. Bitva u Hradce Králové L. P. 1866. Hradec Králové, 1996.

Rakouská pěchota z války roku 1866 na malbě Rudolfa Otty von Ottenfelda.

Rakouská pěchota z války roku 1866 na malbě Rudolfa Otty von Ottenfelda.
Zdroj: JAKL, Jan. Bitva u Hradce Králové L. P. 1866. Hradec Králové 1996.

Průchod 37. pruského regimentu přes most u Náchoda.

Průchod 37. pruského regimentu přes most u Náchoda.
Zdroj: BOHADLO, Stanislav a JÁNSKÝ, Zdeněk. Stopy krve a železa 1866: průvodce po památkách na prusko-rakouskou válku na Náchodsku. Nakladatelství GATE, 1991.

85. výročí úmrtí stíhacího pilota Svatopluka Štulíře

Stíhací pilot Svatopluk Štulíř (1917–1941), rodák z Vřesovic, okr. Kyjov, sloužil za války u francouzského a britského letectva. U 257. a 65. stíhací perutě RAF se účastnil bojových operací nad okupovanou Evropou a dosáhl dvou potvrzených vzdušných vítězství. Dne 8. listopadu 1941 se jeho Spitfire nevrátil z doprovodu bombardérů nad severní Francií. Byl prohlášen za mrtvého a posmrtně povýšen i vyznamenán. Připomínají jej pomníky ve Vřesovicích, Runnymede a Praze-Bubenči.

Klášter Hradiště nad Jizerou

V obci Klášter Hradiště nad Jizerou se nachází pozoruhodný pískovcový pomník obětem první a druhé světové války, slavnostně odhalený v roce 1921. Jeho dominantou je sousoší rakousko-uherského vojáka a malé dívky, nad nimiž se rozprostírá kamenná koruna lípy. V roce 2025 prošel pomník rozsáhlou renovací, která zahrnovala očištění a zpevnění poškozeného pískovce, obnovu nápisů i úpravu okolí. Na obnovu památky finančně přispělo Ministerstvo obrany ČR.

Vstup krajanů do britské armády během 1. světové války

Nejen Itálie, Francie či Rusko jsou spojeny s působením našich legionářů. Československou stopu najdeme i v britské armádě. Od prvního odvodu českého krajana do řad armády Jejího Veličenstva dnes uběhlo 110 let. Z 354 dobrovolníků jich 308 sloužilo v jejích řadách a 15 zemřelo v důsledku války.