Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Prusko-rakouská válka byl konflikt vedený v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na jedné straně a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a k pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí ke sjednocení Německa a jeho maloněmeckému řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky, které jí Rakousko odstoupilo.

Rozhodující boje proběhly v českých zemích, kam Prusové vpadli třemi armádami – Labskou armádou z okupovaného Saska přes Šluknovský výběžek 22. června 1866, I. pruskou armádou od Žitavy 23. června 1866 a II. pruskou armádou v prostoru Náchoda, Broumova a Trutnova 26. června 1866.

Oním mrtvým z citovaného románu byl Josef Souček, vojín Khewenhüllerova c. k. řadového pěšího pluku č. 35 z Plzně, o němž se hovoří jako o prvním Čechu padlém v prusko-rakouské válce roku 1866, a zároveň jako o prvním padlém v této válce na Náchodsku. Zabila ho střepina dělostřeleckého granátu, který zasáhl roh celnice v Bělovsi v úterý 26. června 1866 pozdě odpoledne při útoku Prusů. Celnici tehdy střežili Rakušané v síle půl setniny pěšáků, čety kyrysníků a dvou děl s obsluhou. Zaútočily na ně předsunuté jednotky 9. pěší divize generálmajora Löwenfelda od V. pruského armádního sboru, které po krátkém střetnutí, jež mělo za následek právě smrt Josefa Součka, obsadily kolem 21. hodiny Náchod.

V. pruský armádní sbor, jemuž velel generál pěchoty Karl Friedrich von Steinmetz, se poté následující den úspěšně střetl s rakouským VI. armádním sborem pod vedením podmaršálka Viléma Ramminga v bitvě u Náchoda (Vysokova).

Místo, kde vojín Josef Souček padl a kde je také pochován, připomíná do dnešních dnů vysoký pískovcový náhrobní pomník ve tvaru jehlanu s nápisovou deskou v českém a německém jazyce a reliéfem zkřížených pušek s kruhovou ratolestí. Vztyčen byl v roce 1881. Lze jej zhlédnout na ulici Broumovská v Náchodě, na silnici vedoucí do Hronova. Na počest padlého vojáka byla také přiléhající ulice pojmenována jako Součkova.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE5209-57505

Odkaz na pomník v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5209-57505

 

Summary:

The Austro-Prussian War of 1866 was a conflict between the Kingdom of Prussia, the Kingdom of Italy, and their allies against the Austrian Empire and its allies over dominance in the German Confederation. Prussia’s victory led to the formation of Austria-Hungary and Prussian leadership in the North German Confederation, paving the way for German unification. Key battles occurred in the Czech lands. The first Czech soldier to fall was Josef Souček, killed by artillery in Běloves near Náchod. A sandstone obelisk marks his grave, erected in 1881. The nearby street is named Součkova in his honour.

Pohled na pomník Josefa Součka v Náchodě.

Pohled na pomník Josefa Součka v Náchodě.
Foto: Alena Říhová

Detail nápisové desky na pomníku Josefa Součka.

Detail nápisové desky na pomníku Josefa Součka.
Foto: Alena Říhová

Soudobá fotografie rakouských pěšáků z roku 1864.

Soudobá fotografie rakouských pěšáků z roku 1864.
Zdroj: JAKL, Jan. Bitva u Hradce Králové L. P. 1866. Hradec Králové, 1996.

Rakouská pěchota z války roku 1866 na malbě Rudolfa Otty von Ottenfelda.

Rakouská pěchota z války roku 1866 na malbě Rudolfa Otty von Ottenfelda.
Zdroj: JAKL, Jan. Bitva u Hradce Králové L. P. 1866. Hradec Králové 1996.

Průchod 37. pruského regimentu přes most u Náchoda.

Průchod 37. pruského regimentu přes most u Náchoda.
Zdroj: BOHADLO, Stanislav a JÁNSKÝ, Zdeněk. Stopy krve a železa 1866: průvodce po památkách na prusko-rakouskou válku na Náchodsku. Nakladatelství GATE, 1991.

I. sočská bitva

První sočská bitva (23. 6. – 7. 7. 1915) představovala zahájení bojů na italské frontě, kde italská armáda zaútočila na rakousko-uherské pozice v povodí řeky Soči. Přes výraznou převahu v mužstvu i dělostřelectvu Italové nedosáhli zásadního průlomu. Ztráty činily až 15 000 mužů na italské a 10 000 na rakousko-uherské straně. Významnou roli sehrály jednotky z českých zemí, jejichž příslušníci jsou dodnes pohřbeni na hřbitovech ve Slovinsku, zejména v okolí Brje, Gorjanska, Sveta a Dutovlje.

Osvobození Lvova 22. června 1915

Lvov byl v době Rakouska-Uherska multietnickým městem. Na začátku 1. světové války tu propukly oslavy, ale brzy město obsadila ruská armáda. Následovalo násilí, pogromy a rusifikace. Po roce ruské správy Lvov osvobodila rakousko-uherská armáda 22. června 1915. Oslavy propukly po celé monarchii. Během bojů padlo v Haliči 1801 mužů z Českých zemí a Slovenska, z toho 124 přímo u Lvova.

Pustá Kamenice

Pomník v místě zvaném Pekelec mezi Pustou Kamenicí a Čachnovem připomíná tragickou událost z května 1945, kdy bylo německými vojáky zastřeleno pět místních obyvatel. V roce 2024 prošel pomník rozsáhlou rekonstrukcí, která ho přiblížila původní podobě z roku 1947. Obnova zahrnovala očištění kamene, nové spárování, úpravu okolí i doplnění autentických prvků podle historických fotografií. Ministerstvo obrany ČR přispělo na renovaci částkou 109 940 Kč.