Osvobození Ostravy

Osvobození Ostravy

Při osvobozování Ostravy evidujeme celkem 175 padlých a zemřelých na zranění československých vojáků. Naprostá většina z nich byla příslušníky 1. čs. samostatné tankové brigády.

V Polsku se dochovaly tři hromadné čs. válečné hroby s celkem třiceti pohřbenými vojáky – ve městech Wodzislaw Šlaski, Jastrzebie-Zdrój a Brzezce. Ostatní padlí vojáci pohřbení na polské straně byli údajně exhumovaní a repatriováni. Nicméně, kde nakonec jejich ostatky skončily není zcela jasné. Kpt. Stěpan Vajda byl zpopelněn v říjnu 1945, stejně jako ppor. Vasyl Ahepjuk a ppor. Josef Gregor, kteří ovšem padli až v Moravské Ostravě. Zpopelněny byly i ostatky voj. Jána Grobarčíka a Ondřeje Vovčoka, kteří zemřeli na zranění až po válce. Urny všech těchto pěti hrdinů měly být uloženy do kolumbária v Památníku v Komenského sadech v Ostravě, kde jsou také urny padlých sovětských vojáků.

Ostatky kpt. Jiřího Lízálka nechala jeho rodina převézt do rodinné hrobky v pražských Košířích.

Na českém území se dochovaly pouze hroby 5 tankistů v Dolní Lhotě na západním okraji Ostravy a hrob průzkumníka Ivana Kubince ve Štítině východně od Opavy. Dochoval se také hrob dvou příslušníků 1. čs. letecké smíšené divize v Petrovicích u Karviné – rtm. Pavla Slatinského a des. Jána Bílka. Je zajímavé, že u obou těchto padlých vojáků evidujeme v Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR také dalších pět pietních míst – v Petrovicích, Českém Těšíně, Hrabyni, Opavě a Praze 6. 

Ostatní padlí bez známého hrobu jsou uvedeni ve většině případů na pietním místě v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Za zmínku stojí i tankisté, kteří shořeli ve svých strojích. Těch bylo dvanáct a téměř všichni mají dvě pietní místa – v Hrabyni, a navíc v Bolaticích, Dolní Lhotě nebo Štěpánkovicích.

Pavel Filipek

 

Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě uchovává rovněž ostatky nejméně pěti padlých a zemřelých čs. vojáků: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7968

Hrob pěti čs. tankistů v Dolní Lhotě: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7978

Hrob Ivana Kubince ve Štítině: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-7761

Hrob Pavola Slatiny a Jána Bílka v Petrovicích u Karviné: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8111-21969

Pomník ve Štěpánkovicích: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8113-7734

Lokalita Památníku v Hrabyni v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=c7c7e56f-a48f-4cf0-b926-32d3b29d8be3

 

Summary:
During the liberation of Ostrava, a total of 175 Czechoslovak soldiers were killed or died from injuries, most of them members of the 1st Czechoslovak Independent Tank Brigade. In Poland, three mass graves remain with 30 buried soldiers, located in Wodzisław Śląski, Jastrzębie-Zdrój, and Brzeźce. Others were reportedly exhumed and repatriated, though their final resting places are unclear. The ashes of five soldiers, including Cpt. Stepan Vajda and Lt. Josef Gregor, were to be placed in the Columbarium at the Memorial in Komenského sady, Ostrava. Cpt. Jiří Lízálek's remains were moved to his family grave in Prague. In the Czech Republic, only a few graves remain — five tank crew members in Dolní Lhota, scout Ivan Kubinec in Štítina, and two air force members in Petrovice u Karviné. Most soldiers without known graves are honoured at the National WWII Memorial in Hrabyně. Twelve tank crewmen who burned in their vehicles are commemorated at multiple memorials.

Čs. tanky ve dvoře Albertovec

Čs. tanky ve dvoře Albertovec
Zdroj: Archiv Slezského zemského muzea

Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě. Ve vnitřním kolumbáriu jsou uloženy ostatky nejméně pěti padlých a zemřelých čs. vojáků.

Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě. Ve vnitřním kolumbáriu jsou uloženy ostatky nejméně pěti padlých a zemřelých čs. vojáků.
Zdroj: CEVH

Záznam o kremaci

Záznam o kremaci
Zdroj: VÚA–VHA

Záznam o pochovaných příslušnících čs. armády v Moravské Ostravě.

Záznam o pochovaných příslušnících čs. armády v Moravské Ostravě.
Zdroj: VÚA–VHA

Hrob tankistů v Dolní Lhotě v 70. letech…

Hrob tankistů v Dolní Lhotě v 70. letech…
Zdroj: TVARŮŽEK, Břetislav. Operační cíl Ostrava. Ostrava: Profil, 1973.

…a dnes.

…a dnes.
Zdroj: CEVH

Hrob průzkumníka Ivana Kubince ve Štítině.

Hrob průzkumníka Ivana Kubince ve Štítině.
Zdroj: CEVH

Ivan Kubinec (1923–1945)

Ivan Kubinec (1923–1945)
Zdroj: Ivan Kubinec– Rozvědčíkovo hrdinství. Štítina: MNV, 1972. On-line: https://www.okpb.cz/el_databaze/archiv_svazu_bojovniku/kubinec_ivan/photos/photo1.html

Hrob Pavola Slatiny a Jána Bílovce na hřbitově v Petrovicích u Karviné.

Hrob Pavola Slatiny a Jána Bílovce na hřbitově v Petrovicích u Karviné.
Zdroj: CEVH

Pomník tankistům ve Štěpánkovicích před jeho přesunutím z dvoru Albertovec.

Pomník tankistům ve Štěpánkovicích před jeho přesunutím z dvoru Albertovec.
Zdroj: CEVH

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.