Osvobození Ostravy

Osvobození Ostravy

Při osvobozování Ostravy evidujeme celkem 175 padlých a zemřelých na zranění československých vojáků. Naprostá většina z nich byla příslušníky 1. čs. samostatné tankové brigády.

V Polsku se dochovaly tři hromadné čs. válečné hroby s celkem třiceti pohřbenými vojáky – ve městech Wodzislaw Šlaski, Jastrzebie-Zdrój a Brzezce. Ostatní padlí vojáci pohřbení na polské straně byli údajně exhumovaní a repatriováni. Nicméně, kde nakonec jejich ostatky skončily není zcela jasné. Kpt. Stěpan Vajda byl zpopelněn v říjnu 1945, stejně jako ppor. Vasyl Ahepjuk a ppor. Josef Gregor, kteří ovšem padli až v Moravské Ostravě. Zpopelněny byly i ostatky voj. Jána Grobarčíka a Ondřeje Vovčoka, kteří zemřeli na zranění až po válce. Urny všech těchto pěti hrdinů měly být uloženy do kolumbária v Památníku v Komenského sadech v Ostravě, kde jsou také urny padlých sovětských vojáků.

Ostatky kpt. Jiřího Lízálka nechala jeho rodina převézt do rodinné hrobky v pražských Košířích.

Na českém území se dochovaly pouze hroby 5 tankistů v Dolní Lhotě na západním okraji Ostravy a hrob průzkumníka Ivana Kubince ve Štítině východně od Opavy. Dochoval se také hrob dvou příslušníků 1. čs. letecké smíšené divize v Petrovicích u Karviné – rtm. Pavla Slatinského a des. Jána Bílka. Je zajímavé, že u obou těchto padlých vojáků evidujeme v Centrální evidenci válečných hrobů MO ČR také dalších pět pietních míst – v Petrovicích, Českém Těšíně, Hrabyni, Opavě a Praze 6. 

Ostatní padlí bez známého hrobu jsou uvedeni ve většině případů na pietním místě v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Za zmínku stojí i tankisté, kteří shořeli ve svých strojích. Těch bylo dvanáct a téměř všichni mají dvě pietní místa – v Hrabyni, a navíc v Bolaticích, Dolní Lhotě nebo Štěpánkovicích.

Pavel Filipek

 

Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě uchovává rovněž ostatky nejméně pěti padlých a zemřelých čs. vojáků: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7968

Hrob pěti čs. tankistů v Dolní Lhotě: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7978

Hrob Ivana Kubince ve Štítině: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-7761

Hrob Pavola Slatiny a Jána Bílka v Petrovicích u Karviné: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8111-21969

Pomník ve Štěpánkovicích: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8113-7734

Lokalita Památníku v Hrabyni v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=c7c7e56f-a48f-4cf0-b926-32d3b29d8be3

 

Summary:
During the liberation of Ostrava, a total of 175 Czechoslovak soldiers were killed or died from injuries, most of them members of the 1st Czechoslovak Independent Tank Brigade. In Poland, three mass graves remain with 30 buried soldiers, located in Wodzisław Śląski, Jastrzębie-Zdrój, and Brzeźce. Others were reportedly exhumed and repatriated, though their final resting places are unclear. The ashes of five soldiers, including Cpt. Stepan Vajda and Lt. Josef Gregor, were to be placed in the Columbarium at the Memorial in Komenského sady, Ostrava. Cpt. Jiří Lízálek's remains were moved to his family grave in Prague. In the Czech Republic, only a few graves remain — five tank crew members in Dolní Lhota, scout Ivan Kubinec in Štítina, and two air force members in Petrovice u Karviné. Most soldiers without known graves are honoured at the National WWII Memorial in Hrabyně. Twelve tank crewmen who burned in their vehicles are commemorated at multiple memorials.

Čs. tanky ve dvoře Albertovec

Čs. tanky ve dvoře Albertovec
Zdroj: Archiv Slezského zemského muzea

Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě. Ve vnitřním kolumbáriu jsou uloženy ostatky nejméně pěti padlých a zemřelých čs. vojáků.

Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě. Ve vnitřním kolumbáriu jsou uloženy ostatky nejméně pěti padlých a zemřelých čs. vojáků.
Zdroj: CEVH

Záznam o kremaci

Záznam o kremaci
Zdroj: VÚA–VHA

Záznam o pochovaných příslušnících čs. armády v Moravské Ostravě.

Záznam o pochovaných příslušnících čs. armády v Moravské Ostravě.
Zdroj: VÚA–VHA

Hrob tankistů v Dolní Lhotě v 70. letech…

Hrob tankistů v Dolní Lhotě v 70. letech…
Zdroj: TVARŮŽEK, Břetislav. Operační cíl Ostrava. Ostrava: Profil, 1973.

…a dnes.

…a dnes.
Zdroj: CEVH

Hrob průzkumníka Ivana Kubince ve Štítině.

Hrob průzkumníka Ivana Kubince ve Štítině.
Zdroj: CEVH

Ivan Kubinec (1923–1945)

Ivan Kubinec (1923–1945)
Zdroj: Ivan Kubinec– Rozvědčíkovo hrdinství. Štítina: MNV, 1972. On-line: https://www.okpb.cz/el_databaze/archiv_svazu_bojovniku/kubinec_ivan/photos/photo1.html

Hrob Pavola Slatiny a Jána Bílovce na hřbitově v Petrovicích u Karviné.

Hrob Pavola Slatiny a Jána Bílovce na hřbitově v Petrovicích u Karviné.
Zdroj: CEVH

Pomník tankistům ve Štěpánkovicích před jeho přesunutím z dvoru Albertovec.

Pomník tankistům ve Štěpánkovicích před jeho přesunutím z dvoru Albertovec.
Zdroj: CEVH

Katastr válečných hrobů

V únoru 2026 byla dokončena digitalizace Katastru válečných hrobů s údaji o pohřbech zejména z první světové války na území meziválečného Československa (mimo Slovenska) i dalších částí Evropy. Projekt vznikl ve spolupráci VÚA–VHA, VHÚ Praha a OVVVH MO. Data poslouží obcím i badatelům v hledání padlých z první světové války a postupně budou zpřístupněna veřejnosti. Již nyní pomáhají dokumenty odhalovat zapomenuté hroby vojáků.

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.