KALENDÁRIUM Václav Haizler-Havlíček
Václav Haizler (v dokumentech psán také jako Hajzler či Haisler) se narodil 5. září 1907 v Podbřežicích č. 25, okres Vyškov, do rodiny štukatéra Tomáše Haizlera a jeho manželky Marie roz. Cupákové. Po dokončení školní docházky se Václav Haizler vyučil kolářem a později se živil jako zedník. V roce 1929 nastoupil prezenční službu v československé armádě, kterou zakončil v poddůstojnické hodnosti. V roce 1938 se účastnil mobilizace. Jako vojín čs. armády v záloze uprchl 23. srpna 1939 do Polska a o dva dny později byl prezentován v Malých Bronowicích u čs. vojenské skupiny v Polsku, kde získal evidenční číslo 1690. S dalšími byl 30. srpna 1939 přesunut do tábora Leśna na východě Polska a od 11. září byl účastníkem evakuace do Rumunska. Ve dnech 18.–23. září 1939 byl se skupinou z Leśna zajat Rudou armádou a přesunut do internace v Kamenci Podolském. Později se přesouval s internovanými do Suzdalu a Oranek. Během internace v Suzdalu požádal o změnu německého příjmení Haizler na příjmení význačného českého spisovatele Karla Havlíčka Borovského. Bylo mu vyhověno v rozkaze skupiny č. 41 s podmínkou, že změnu musí po válce potvrdit civilní úřady a v oficiální komunikaci musí používat příjmení ve tvaru Haizler-Havlíček. V běžném styku používal již jen příjmení Havlíček. Rozkazem ministra národní obrany div. gen. Sergeje Ingra z 14. dubna 1941 byl určen jako jeden z 93 příslušníků Oranské skupiny, která byla v SSSR ponechána jako velitelský a instruktorský kádr pro budoucí čs. vojenskou jednotku v SSSR.
Do 1. čs. samostatného praporu v SSSR byl Václav Haizler-Havlíček zařazen 7. března 1942 v Buzuluku jako svobodník ve funkci zástupce velitele čety. Obdržel kmenové číslo 50/M. Během výcviku absolvoval instruktorský kurz pro poddůstojníky a kurz výkonných rotmistrů. Měl působit jako instruktor v důstojnické škole. Odjel s 1. čs. samostatným praporem na frontu a zúčastnil se bojů o Sokolovo jako rotný, zástupce velitele jedné z čet 2. pěší roty. Padl v den bitvy, 8. března 1943, během obrany Sokolova. Je pochován v bratrské mohyle v ukrajinském Sokolově a připomenut před rodným domem a na centrálním pomníku padlých z 1. a 2. světové války v Podbřežicích. Za boj o Sokolovo byl dekorován Čs. válečným křížem 1939 in memoriam. V roce 1946 byl ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou in memoriam povýšen do hodnosti rotmistra pěchoty v záloze s účinností od 1. září 1942 a vzápětí na praporčíka pěchoty v záloze s účinností od 1. března 1943. V roce 1948 mu byla in memoriam udělena Sokolovská pamětní medaile č. 532.
Vlastimil Křišťan
Bratrská mohyla v ukrajinském Sokolovu, kde je Václav Haizler-Havlíček pochován: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-1395
Pomník Václava Haizlera-Havlíčka před jeho rodným domem v Podbřežicích: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6219-17665
Centrální pomník občanů Podbřežic padlých v 1. a 2. světové válce, kde je rovněž Václav Haizler-Havlíček připomenut:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6219-17708
Summary:
Václav Haizler was born on 5 September 1907 in Podbřežice, Vyškov District. In 1929 he was conscripted in the Czechoslovak army and attained the rank of non-commissioned officer in the reserves. In 1938 he took part in the mobilisation. In August 1939 he fled to Poland, where he joined the forming "Czechoslovak Legion". In September 1939 his group was captured by the Red Army and interned in the Soviet Union. During his internment he changed his surname to Havlíček. In April 1941, General Ingr ordered him to be one of 93 cadre instructors and officers of the future Czechoslovak unit in the USSR. From March 1942 he participated in the building of the 1st Czechoslovak Independent Battalion in Buzuluk. He fought in the Battle of Sokolov as a platoon sergeant, deputy platoon commander. He was killed on 8 March 1943.
Václav Haizler-Havlíček.
Václav Haizler-Havlíček, jak jej zachytil Vladimír Blažek, 10. září 1940 v Suzdalu.
Pěchotní výcvik v Buzuluku v červenci 1942.
Mohyla padlých v ukrajinském Sokolovu.
Pomník Václava Haizlera-Havlíčka v Podbřežicích, před domem č. p. 25.
Žulový pomník před rodným domem rotného Haizlera-Havlíčka zhotovil v roce 1946 Jan Gryc z Rousínova.
Centrální pomník padlých a zemřelých obyvatel Podbřežic, který rovněž připomíná oběť Václava Haizlera-Havlíčka.
Zdroje:
BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo - nezapomenutí hrdinové. Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Praha: ČsOL a Epocha, 2023.
STRYJOVÁ, Dagmar. Od okupace k vítězství: Vyškovsko 1939-1945. Ve Vyškově: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 2005, s. 250-251.
Matrika narozených Dražovice 1841-1922. On-line: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/12080?image=216000010-000253-003378-000000-012533-000000-00-B11932-01300.jp2
Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany č. 115 ze dne 7. 12. 1946. On-line: https://www.digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:727ef167-7a6c-11ea-a940-001b63bd97ba
