80. výročí pádu Liberatoru KG867 při přeletu do Prahy u Hartley Wintney
80. výročí pádu Liberatoru KG867 při přeletu do Prahy u Hartley Wintney
Na podzim 1945 pokračovala letecká přeprava mezi Velkou Británii a Československem určená k postupnému návratu československých exulantů do vlasti. K tomuto účelu byly využívány letouny typu Liberator od 311. čs. bombardovací perutě RAF, které byly převedeny na letiště Ruzyně. V této souvislosti došlo k úpravě paluby, kdy byl oddíl pro uložení bomb překryt dřevěnou podlahou s provizorními dřevěnými lavicemi pro cestující. Dosavadní nedramatický průběh přepravy poznamenala tragická havárie Liberatoru KG867 krátce po startu z letiště Blackbushe na jižním pobřeží Velké Británie. Zmíněný letoun měl původně odstartovat na cestu do Ruzyně už 4. října 1945. Kvůli problémům při startu se musel vrátit do hangáru, aby se porucha mohla odstranit. Po provedení nezbytné opravy byl let naplánován na příští den. Posun v datu odletu si vyžádal změny v původním seznamu cestujících.
Dne 5. října 1945 ve 12:43 Liberator KG867 odstartoval za dobrých povětrnostních podmínek z letištní plochy. Zdálo se, že návrat československých. státních příslušníků do Prahy proběhne bez problémů. Na palubě letounu se nacházelo 23 Čechoslováků. Osádku tvořili kapitán ppor. Jaroslav Kudláček, druhý pilot šrtm. Antonín Brož, navigátor ppor. Karel Rybníček, radiotelegrafista por. Bohumil Vaverka, palubní mechanik šrtm. Zdeněk Sedlák. Na seznamu cestujících bylo 17 osob, z toho 9 žen a 5 dětí. Byli to Marta Obrazová (manželka zaměstnance čs. velvyslanectví), Michal Richter (truhlář), Anna Rosenblumová (písařka), Jiří Rosenblum, Otto Schwarz (bývalý ředitel textilní továrny v Brně), Marina Paulínyová (místopředsedkyně Čs. červeného kříže v Londýně), Marie Soběslavská a její děti, dvojčata Vladimír a Marie, Antonie Šafránková a její dcera Eva, Ota Trinks (příslušník čs. armády) a jeho manželka Irma, Helena Vodáková (úřednice čs. repatriační mise), Greta Žaludová (úřednice čs. repatriační mise) a její dcera Helena a Růžena Lichtensteinová (úřednice). Na palubu se nakonec dostala i jedna černá pasažérka. Příslušnice WAAF Edita Sedláková, roz. Herrmanová původně letět neměla. Před startem se pohybovala v blízkosti letounů letících do Prahy a její manžel šrtm. Zdeněk Sedlák jí těsně před odletem s největší pravděpodobností propašoval do letounu. Ze služby u WAAF měla být propuštěna až k 13. listopadu 1945.
Krátce po startu letounu byly ze země zpozorovány plameny a černý kouř kolem levého vnitřního motoru. Jak bylo později zjištěno, požár byl způsoben poruchou přívodu paliva vedoucího ke karburátoru a jeho následným únikem z tlakového potrubí. K poškození palivového přívodu vedlo nejspíše jeho prodření v místě svorky. Ke vznícení unikajícího paliva či jeho par došlo s největší pravděpodobností od horkého výfukového potrubí. Oheň se rychle rozšířil. Letoun začal manévrovat a bylo zřejmé, že se pilot snaží o jeho návrat na letiště. Stroj ale začal rychle ztrácet výšku. Vlivem požáru vysadil vnější levý motor, v důsledku čehož se letoun prudce naklonil. Ve vysoké rychlosti pak levým křídlem zachytil o terén, převrátil se a explodoval. Síla nárazu byla taková, že jeden z pravých motorů byl odhozen asi 200 yardů do přilehlého pole. Téměř všichni cestující na palubě zahynuli. Šrtm. Zdeněk Sedlák jako jediný ještě jevil známky života, a proto byl neprodleně odvezen do nemocnice. Dne 10. října 1945 i přes intenzivní péči těžkým zraněním podlehl.
Přestože za bezprostřední příčinu katastrofy lze označit ztrátu kontroly nad letounem následkem požáru, z širší perspektivy nelze opomenout ani odliv zkušeného pozemního personálu ze základny, který pak scházel během údržby strojů, pro pravidelné denní prohlídky letounů a jejich předletovou přípravu.
Jan Benda
Na tomto místě uvádíme odkazy do CEVH na evidované válečné hroby připomínající památku zemřelých Čechoslováků, kteří zahynuli při katastrofě Liberatoru KG867.
1. Hrob pilota P/O Jaroslava Kudláčka - ev. č. VH: GBR846:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-846
2. Hrob druhého pilota W/O Antonína Brože - ev. č. VH: GBR844:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-844
3. Hrob navigátora P/O Karla Rybníčka – ev. č. VH: GBR847:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-847
4. Hrob radiotelegrafisty F/O Bohumila Vaverky – ev. č. VH: GBR850:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-850
5. Hrob letového inženýra F/Sgt Zdeňka Sedláka – ev. č. VH GBR848:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-848
6. Pamětní deska na schodišti 1. patra rektorátu Vysoké školy zemědělské v Brně se jménem Zdeňka Rybníčka – ev. č. VH CZE6203-35088:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-35088
7. Památník padlých čs. letců ve druhé světové válce v Prostějově se jmény W/O Antonína Brože, P/O Karla Rybníčka – ev. č. VH CZE7108-7523:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7523
8. Pomník obětem obou světových válek ve Veselí nad Moravou-Milokošti se jménem F/O Bohumila Vaverky – ev. č. VH CZE6218-17765:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6218-17765
9. Urnový hrob čs. letců na pražských Olšanských hřbitovech, kde je uvedeno jméno Zdeňka Sedláka – ev. č. VH: CZE0003-26194:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0003-26194
Summary:
We are commemorating the 80th anniversary of the tragic crash of the four-engine Liberator KG867, which fell on October 5, 1945, near the village of Hartley Wintney in Great Britain. On board the aircraft intended for the repatriation of Czech exiles were 23 people. No one survived the disaster.
Plk. i. m. Jaroslav Kudláček (*9. 12. 1919 – †5. 10. 1945) získal pilotní výcvik už v době první republiky. Od roku 1942 sloužil v 311. čs. bombardovací peruti RAF jako pilot.
Plk. i. m. Antonín Brož (*29. 10. 1913 – †5. 10. 1945) sloužil od roku 1939 v čs. zahraniční armádě. U RAF byl zařazen u pozemního personálu, pak absolvoval pilotní výcvik.
Plk. i. m. Karel Rybníček (*5.2.1919 – †5.10.1945) studoval na VŠ zemědělské v Brně. Od roku 1939 sloužil v čs. zahraniční armádě. Byl zařazen k 311. peruti RAF jako navigátor. Šťastně se dočkal konce války a v srpnu 1945 navštívil rodinu ve vlasti.
Pplk. i. m. Bohumil Vaverka (* 23. 10. 1914 – †5. 10. 1945) pracoval jako typograf. U RAF byl zařazen jako palubní radiotelegrafista a střelec.
Pplk. i. m. Zdeněk Sedlák (*29. 7. 1912 - †10. 10. 1945). Od roku 1939 voják čs. zahraniční armády. Působil u letecké skupiny ve Francii a později u čs. letectva v Británii, naposledy jako mechanik 311. čs. bombardovací perutě RAF.
Edita Sedláková, roz. Hermannová (*3. 3. 1926 – †5. 10. 1945) protektorát opustila v rámci Wintonových transportů. Dne 11. října 1943 se přihlásila do WAAF, ženských pomocných leteckých sborů RAF, kde sloužila jako operátorka a radistka.
Dne 1. listopadu 2015 byla odhalena pamětní deska společného hrobu pro Editu Sedlákovou.
Všichni, kteří zahynuli na palubě letounu, by měli být pohřbeni na hřbitově Brookwood Cemetery, Surrey ve Velké Británii v oddělení č. 131. Posádka pak v čs. části vojenského hřbitova.
Snímky zachycující pohřeb tragicky zesnulých Čechoslováků z Liberatoru KG867 v Brookwoodu. Pohřeb se konal 11. října 1945. Pohřeb obětí židovského vyznání se uskutečnil o den později.
Snímky zachycující pohřeb tragicky zesnulých Čechoslováků z Liberatoru KG867 v Brookwoodu.
Snímky zachycující pohřeb tragicky zesnulých Čechoslováků z Liberatoru KG867 v Brookwoodu.
Brookwood Cemetery je největší hřbitov ve Spojeném království ležící jihozápadně od Londýna. Část hřbitova zabírá Brookwood Military Cemetery s hroby vojáků bojujících ve světových válkách. Je zde i sekce s hroby čs. letců sloužících za 2. světové války.
Československá sekce Brookwood Military Cemetery se nachází na Long Avenue. Kolem čs. památníku je pochováno 45 čs. letců RAF.
Jaroslav Kudláček byl pohřben v československé části vojenského hřbitova v Brookwoodu v hrabství Surrey ve Velké Británii, hrob č. 28-D-9.
Antonín Brož byl pohřben v československé části vojenského hřbitova v Brookwoodu v hrabství Surrey ve Velké Británii, hrob č. 28-D-12.
Karel Rybníček byl pohřben v čs. části vojenského hřbitova v Brookwoodu v hrabství Surrey ve Velké Británii, hrob č. č. 28-C-13.
Bohumil Vaverka byl pohřben v čs. části vojenského hřbitova v Brookwoodu v hrabství Surrey ve Velké Británii, hrob č. 28-D-11.
Zdeněk Sedlák byl pohřben v čs. části vojenského hřbitova v Brookwoodu v hrabství Surrey ve Velké Británii, hrob č. 28-D-13.
Jméno Karla Rybníčka je uvedeno také na pamětní desce na schodišti 1. patra rektorátu Vysoké školy zemědělské v Brně.
Památník čs. letcům padlým ve 2. světové válce v Prostějově upomíná také Antonína Brože a Karla Rybníčka.
Jméno Bohumila Vaverky je uvedeno na pomníku v jeho rodné obci Milokošť, která je dnes místní částí města Veselí nad Moravou.
Pomník ve tvaru kvádrovitého kamenného pylonu o čtvercové základně se sochou stojícího vojáka a křížem na vrcholu v místní části Milokošť města Veselí nad Moravou je osazen dvěma deskami. Na jedné z nich je uvedeno jméno letce Bohumila Vaverky.
Jméno Zdeňka Sedláka je uvedeno také na hrobu čs. letců na Olšanských hřbitovech v Praze. Jedná o hrobové místo s urnami s prstí z hrobů čs. letců.
