Rekognoskace válečných hrobů v Itálii 16.–23. září 2026

Rekognoskace válečných hrobů v Itálii 16.–23. září 2026

Rekognoskace válečných hrobů v Itálii 16.–23. září 2026

Ve dnech 16.–23. září 2026 se uskutečnila služební cesta zaměřená na rekognoskaci válečných hrobů a pietních míst v Itálii. Cílem bylo vyhledat a zdokumentovat místa posledního odpočinku padlých vojáků, ověřit jejich současný stav a získat nové poznatky využitelné při evidenci a péči o válečné hroby. Součástí cesty byla také dvě pietní setkání a jednání se zahraničními partnery a místními institucemi, které se dlouhodobě věnují péči o válečné hroby a uchovávání památky padlých.

Rekognoskace zahrnovala řadu lokalit v různých částech severní Itálie, především v Jižním Tyrolsku, Lombardii a v oblastech Trenta a Benátska. 

V Jižním Tyrolsku byl zdokumentován vojenský hřbitov Croda Bagnata, kde jsou uloženy ostatky 1 259 rakousko-uherských vojáků, především těch, kteří bojovali na nedaleké hoře Monte Piano. Hroby jsou označeny dřevěnými kříži s černými stříškami, přičemž na každém z nich jsou uvedena jména dvou padlých. 

Další významnou lokalitou byl vojenský hřbitov Pordoi, nacházející se v nadmořské výšce 2 239 metrů. Jeho dominantou je monumentální osmiúhelníková stavba označovaná jako Totenburg, tedy „pevnost mrtvých“, v jejíž kryptě spočívají ostatky 8 582 rakousko-uherských a německých vojáků. 

Důležité nové poznatky přinesla návštěva vojenského hřbitova v Meranu, který je rozdělen na italskou, rakousko-uherskou a německou část. Rakousko-uherská část byla již v minulosti navštívena a zdokumentována pracovníkem Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. Následný výzkum však přinesl indicie, že v německé části mohou být pohřbeni příslušníci vládního vojska. Při letošní návštěvě se tento předpoklad podařilo potvrdit a přímo na místě byly identifikovány tři takového hroby. Další hroby vojáků vládního vojska byly zdokumentovány také na hřbitově Cimitero Monumentale ve Veroně. 

V Lombardii se rekognoskace zaměřila na lokality v okolí Coma, Legnana, Novary, Monzy a Milána. Z hlediska počtu pohřbených vojáků představuje mimořádně významné místo Legnano, kde jsou v místním ossariu uloženy ostatky 73 rakousko-uherských vojáků, přičemž u 57 z nich bylo zjištěno, že pocházeli z území dnešní České republiky. Většina těchto vojáků zemřela v první polovině roku 1919, často v důsledku epidemie španělské chřipky.

Mezi další navštívené lokality patřily Solferino a San Martino, které jsou neodmyslitelně spojeny s bitvou z 24. června 1859, která se odehrála v rámci druhé italské války za nezávislost. V obou lokalitách se nacházejí ossaria vybudovaná v roce 1870, v nichž jsou společně uloženy ostatky přibližně 10 000 vojáků padlých na obou stranách konfliktu. V ossariu v San Martinu jsou umístěny tabule se jmény padlých vojáků, mezi nimiž se nachází také jména vojáků pocházejících z českých zemí. Dochované jmenné seznamy představují cenný podklad pro evidenci padlých v Centrální evidenci válečných hrobů. 

Nedílnou součástí služební cesty byly také dva pietní akty. Vedle důstojného uctění památky padlých představovaly příležitost k setkání se zahraničními partnery a místními institucemi, které se dlouhodobě podílejí na uchovávání paměti válečných událostí.  

První pietní setkání se uskutečnilo na rakousko-uherském vojenském hřbitově v Proseccu u hrobu Václava Balíka, příslušníka c. k. 102. pěšího pluku. Hrob byl po desetiletí označen pouze jako hrob neznámého vojáka. Při pátrání po osudu svého předka se však jeho potomkům podařilo zjistit, že ostatky Václava Balíka se nacházejí na hřbitově v Proseccu a jsou uloženy právě pod tímto hrobem. Následovalo několik let jednání s italsku stranou o změně označení hrobu a instalaci jmenné destičky. Do jednání se zapojilo také Ministerstvo obrany České republiky. Výsledkem byla dohoda o instalaci nové destičky s Balíkovým jménem, která byla 17. září 2026 slavnostně odhalena. Pietního setkání se zúčastnili potomci Václava Balíka, zástupci italského Ufficio per la Tutela della Cultura a rakouského Schwarzes Kreuz. Součástí setkání bylo též položení věnců a pronesení projevů. Na realizaci projektu finančně přispělo Ministerstvo obrany České republiky.

Druhý pietní akt se uskutečnil v Carzanu v provincii Trento, kde se každoročně připomínají události ze září 1917. Organizátorem je místní spolek Comitato 18 Settembre 1917, v jehož čele stojí paní Piera Degan. Současná podoba vzpomínkové akce představuje především příležitost k uctění památky padlých a k setkání zástupců národů, jejichž vojáci zde před více než sto lety stáli proti sobě. Součástí programu bylo mimo jiné položení věnců u památníků rakousko-uherským a italským vojákům, mše svatá za padlé a historická přednáška na téma „Působení Čechoslováků v Carzanu“. Za českou stranu vystoupil s projevem Mgr. Adam Hájek, který zároveň předal paní Pieře Degan pamětní plaketu „Péče o válečné hroby“ jako poděkování za její dlouholetou péči o připomínání padlých a uchovávání paměti na události spojené s Carzanem. Toto místo již v minulém roce navštívil také vedoucí Oddělení péče o válečné hroby a pietní místa PhDr. Pavel Kugler, Ph.D. Letošní účast tak navázala na předchozí návštěvu a spolupráci a potvrdila trvající zájem české strany o lokalitu, která představuje významnou kapitolu české vojenské historie. 

Protože cesta do Itálie a zpět vedla přes Rakousko, byla využita také k návštěvě a dokumentaci několika rakouských vojenských hřbitovů a pietních míst. Při cestě do Itálie byly zdokumentovány čtyři lokality v okolí Lince, Friesachu a Sankt Veit an der Glan. Při zpáteční cesty byly následně navštíveny další čtyři vojenské hřbitovy v okolí Mauthenu. Také v těchto lokalitách se podařilo dohledat místa pohřbení stovek rakousko-uherských vojáků pocházejících z území dnešní České republiky. 

Všechny navštívené lokality a válečné hroby byly v průběhu cesty zdokumentovány. Získané informace, poznatky a fotografie budou nyní zpracovány a doplněny do Centrální evidence válečných hrobů.

Kristýna Hledíková

 

Summary

From 16 to 23 September 2026, representatives of the Department for War Graves and Commemorative Sites travelled to northern Italy to conduct a survey and documentation of war graves. During the mission, they visited dozens of sites and documented hundreds of war graves. The information gathered will contribute to updating the Central Register of War Graves. The visit also included two commemorative ceremonies, as well as meetings with international partners and local institutions.

Na vojenském hřbitově Croda Bagnata je pohřbeno 1 259 rakousko-uherských vojáků.

Na vojenském hřbitově Croda Bagnata je pohřbeno 1 259 rakousko-uherských vojáků.

Na vojenském hřbitově Pordoi je pohřbeno 8 582 rakousko-uherských a německých vojáků.

Na vojenském hřbitově Pordoi je pohřbeno 8 582 rakousko-uherských a německých vojáků.

Hrob příslušníka vládního vojska Josefa Vymětalíka na vojenském hřbitově v Meranu.

Hrob příslušníka vládního vojska Josefa Vymětalíka na vojenském hřbitově v Meranu.

Hroby příslušníků vládního vojska ve vojenské části hřbitova ve Veroně.

Hroby příslušníků vládního vojska ve vojenské části hřbitova ve Veroně.

V ossariu v Legnanu je pohřbeno 83 rakousko-uherských vojáků.

V ossariu v Legnanu je pohřbeno 83 rakousko-uherských vojáků.

Obelisk na městském hřbitově v Novaře, pod nímž je pohřbeno 76 rakousko-uherských vojáků.

Obelisk na městském hřbitově v Novaře, pod nímž je pohřbeno 76 rakousko-uherských vojáků.

Vojenská část městského hřbitova v Monze, kde se nachází hroby 21 rakousko-uherských vojáků.

Vojenská část městského hřbitova v Monze, kde se nachází hroby 21 rakousko-uherských vojáků.

Válečný hřbitov v Miláně, jenž je spravován Komisí Britského společenství národů pro válečné hroby (Commonwealth War Graves Commission).

Válečný hřbitov v Miláně, jenž je spravován Komisí Britského společenství národů pro válečné hroby (Commonwealth War Graves Commission).

Na válečném hřbitově v Miláně se nachází hrob Rudolfa Hrubce a Bohuslava Nocara, československých vojáků a příslušníků výsadku Silica-North. Oba vojáci zahynuli 11. září 1944 při nárazu letounu do skalního masivu.

Na válečném hřbitově v Miláně se nachází hrob Rudolfa Hrubce a Bohuslava Nocara, československých vojáků a příslušníků výsadku Silica-North. Oba vojáci zahynuli 11. září 1944 při nárazu letounu do skalního masivu.

V ossariích v Solferinu a San Martinu je pohřbeno přibližně 10 000 vojáků, kteří padli v bitvě dne 24. června 1859 během druhé italské války za nezávislost. Na fotografii je vyobrazeno ossarium v San Martinu.

V ossariích v Solferinu a San Martinu je pohřbeno přibližně 10 000 vojáků, kteří padli v bitvě dne 24. června 1859 během druhé italské války za nezávislost. Na fotografii je vyobrazeno ossarium v San Martinu.

Socha vojáka stojící na bývalém rakousko-uherském vojenském hřbitově ve Fossalta Maggiore. Ostatky vojáků byly exhumovány a přeneseny do Cittadelly na Benátsku.

Socha vojáka stojící na bývalém rakousko-uherském vojenském hřbitově ve Fossalta Maggiore. Ostatky vojáků byly exhumovány a přeneseny do Cittadelly na Benátsku.

Předání plakety „Péče o válečné hroby“ paní Pieře Degan během pietního aktu v Carzanu.

Předání plakety „Péče o válečné hroby“ paní Pieře Degan během pietního aktu v Carzanu.

Pietní akt na rakousko-uherském vojenském hřbitově v Proseccu.

Pietní akt na rakousko-uherském vojenském hřbitově v Proseccu.

Potomci zde pohřbeného Václava Balíka při osazování jeho hrobu novou destičkou s jeho jménem během pietního aktu na rakousko-uherském vojenském hřbitově v Proseccu.

Potomci zde pohřbeného Václava Balíka při osazování jeho hrobu novou destičkou s jeho jménem během pietního aktu na rakousko-uherském vojenském hřbitově v Proseccu.

Hřbitov St. Barbara v Linci (Rakousko), kde spočívají ostatky 3 289 rakousko-uherských vojáků.

Hřbitov St. Barbara v Linci (Rakousko), kde spočívají ostatky 3 289 rakousko-uherských vojáků.

Hřbitov c. k. 21. pěšího pluku u Mauthenu (Rakousko).

Hřbitov c. k. 21. pěšího pluku u Mauthenu (Rakousko).

Vojenský hřbitov na silnici Plöckenpass u Mauthenu (Rakousko).

Vojenský hřbitov na silnici Plöckenpass u Mauthenu (Rakousko).

Vojenský hřbitov v obci Mauthen (Rakousko).

Vojenský hřbitov v obci Mauthen (Rakousko).

Bitva u Lovosic – první střetnutí Sedmileté války

Před 270 lety, 1. října 1756, se u Lovosic odehrála první velká bitva sedmileté války na středoevropském bojišti. Pruská armáda krále Fridricha II. se zde střetla s rakouským vojskem polního maršála Browna. Přestože Prusové ovládli bojiště, rakouská armáda zůstala bojeschopná a zabránila jejich dalšímu postupu do Čech. Tisíce padlých a raněných dodnes připomíná kaple Panny Marie Einsiedelnské s hromadným hrobem, do něhož byly ukládány také ostatky vojáků nacházené na někdejším bojišti ještě dlouho po skončení války.

André E. Regenermel - Američan ve službách českého odboje

André E. Regenermel byl československý odbojář amerického původu a jeden z radistů vysílačky Sparta I. Zajišťoval komunikaci s odbojem v zahraničí, zejména s exilovou vládou v Londýně. Pro svoji odbojovou činnost byl přesně před 85 lety, 30. září 1941, popraven.

Chomutice

Pomník obětem světových válek v Chomuticích, postavený na počátku 30. let 20. století, připomíná padlé z obou světových válek. Díky dotaci Ministerstva obrany ČR prošel v roce 2025 odbornou renovací, která zahrnovala odstranění biologických nánosů, opravu spár, zvýraznění nápisů a konzervaci kamene. Obnova navrátila pomníku důstojný pietní vzhled a prodloužila jeho životnost.