Operace „Ušiak“
Uplynulo již 80 let od doby, kdy byl na území Slovenska vysazen výsadek „Ušiak“, který se stal základem nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánské jednotky v českých zemích – 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.
Ukrajinský štáb partyzánského hnutí i partyzánské štáby při 1. a 4. ukrajinském frontu Rudé armády v souladu s požadavky čs. komunistů a čs. - sovětskou smlouvou o vzájemné pomoci z roku 1943 plánovaly vysílat na východní Slovensko i na osvobozené povstalecké území organizátorské skupiny, které měly přejít na Moravu a rozvíjet zde ozbrojený odboj. Intenzivní výcvik vybraných dobrovolníků probíhal na sovětském území od června 1944.
Součástí zmiňované strategie se stal i výsadek „Ušiak“, který seskočil kvůli početnosti ve dvou skupinách 21. srpna 1944 a v noci z 30. na 31 srpna 1944 v blízkosti obce Sklabiňa u Martina, kterou drželi příslušníci 1. čs. partyzánské brigády M. R. Štefánika.
Samotný výsadek tvořilo 21 osob, jež absolvovaly přípravný partyzánský výcvik v sovětském výukovém středisku v Svjatošinu u Kyjeva. Někteří z nich nebyli, co se týče partyzánského způsobu boje, úplní nováčci, svou partyzánskou premiéru si odbyli na Ukrajině nebo v Bělorusku. Velitelem desantu byl jmenován por. Ján Ušiak, politickým komisařem Alexander Turský a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Dalšími členy byli M. Valaštiak, npor. RA P. Morozov, por. RA P. Kudelja, V. Nikolajev, V. Kolomackij, A. Timochovová, A. Lapytov, des. M. Dupkala, čet. J. Kolodžej, M. Masaryk, svob. J. Michálek, rot. O. Melek, J. Nemec, des. Š. Petruš, F. Ralbovský, des. J. Segeč, J. Sčur a svob. F. Tkáč. V desantu se tak vedle Slováků nacházelo sedm sovětských občanů. Z hlediska funkčního zařazení byl zastoupen lékař, rozvědčík, radisté a vojáci, kteří se po seskoku měli stát veliteli nově založených partyzánských skupin.
Podle původního rozkazu Ukrajinského štábu partyzánského hnutí měl desant působit v prostoru Vrútky – Žilina – Povážská Bystrica – Německé Pravno. Po seskoku se jeho členové zúčastnili prvních bojů u Strečna a Vrútek. S pomocí štábu P. A. Velička z 1. čs. partyzánské brigády M. R. Štefánika se výsadek rozrostl na oddíl, který se koncem prvního zářijového týdne podle nového rozkazu vydal na cestu z Turce přes Rajeckou dolinu a Kysuce na Moravu. Po krátkém pobytu v Rájci se zhruba 150členný oddíl v noci z 13. na 14. září 1944 přepravil přes Váh u obcí Plevník, Predmier a Mikšová a přešel do okolí Jasenice a Štiavnika, kde se připracoval na přechod přes hranici.
Od 20. září 1944 Ušiakův oddíl převzal název 1. čs. partyzánský oddíl Jana Žižky. Intenzivně doplňoval výzbroj, zvyšoval počet členů a uskutečňoval diverzní a přepadové akce. S pomocí domácího obyvatelstva získával informace o obsazení hranic a vhodném místě pro přechod. První pokus o přechod hranice v noci z 21. na 22. září 1944 se nezdařil, a tak bylo rozhodnuto proniknout na Moravu v menších skupinách. První 60členné skupině v čele s D. B. Murzinem se podařilo přejít na Moravu a dostat se do vytyčeného prostoru u Kněhyně v noci z 28. na 29. září 1944. Do poloviny října 1944 se na Moravu dostaly i další dvě větší skupiny vedené por. Ušiakem a O. Melekem. Postupně se na různých místech moravsko-slovenské hranice probíjely i další menší útvary a jednotlivci. V těchto střetech utrpěl oddíl značné ztráty. Štáb 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky se sešel v chatě na Trojačce 15. a 16. října 1944, aby zahájil intenzivní ilegální činnost v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Partyzáni následně uskutečnili celou řadu diverzních, přepadových a bojových akcí, které zahrnovaly železniční destrukce ale i přepady četnických stanic. Vedle toho navazovali spojení a spolupráci s místním obyvatelstvem, bez jehož pomoci by jejich působení bylo značně obtížné.
Po přepadení příslušníků štábu 2. listopadu 1944 v prostoru Kněhyně nedaleko Čertova mlýna si sice nacistům podařilo velení oddílu částečně narušit, dosavadní velitel Ušiak o den později hrdinně padl v Čeladné, avšak nic nezbránilo další organizačnímu a početnímu růstu oddílu, který se postupně proměnil v brigádu. Velitelem se následně stal kpt. RA D. B. Murzin, jeho zástupcem kpt. RA P. F. Buďko. V rámci brigády se nakonec zformovaly 4 prapory, v nichž v době největšího rozmachu působilo včetně spolupracovníků téměř 2 000 osob.
Jan Benda
Památku por. Jána Ušiaka lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho hrobu a pietních míst, která jej připomínají.
1. Odkaz na hrob por. Jána Ušiaka v Čeladné v Moravskoslezském kraji v CEVH: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8031&fnin=j%c3%a1n&srn=u%c5%a1iak&st=1&
2. Odkaz na pietní místo spjaté s hrdinou smrtí por. Jána Ušiaka v Čeladné v Moravskoslezském kraji: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-8050&srn=u%c5%a1iak&st=1&
3. Odkaz na pietní místo v Památníku 2. světové války v Hrabyni v Moravskoslezském kraji, kde je mezi zemřelými odbojáři a obětmi uvedeno jméno por. Jána Ušiaka: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-53585&fnin=j%c3%a1n&srn=u%c5%a1iak&st=1&
Pomník v Pindulském sedle u Velkých Karlovic ve Zlínském kraji připomíná místo přechodu 1. čs. partyzánské brigády J. Žižky ze Slovenska na Moravu dne 28. 9. 1944. Odkaz zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1211&srn=murzin&st=1&
Bojovníky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky připomíná mimo jiné pietní místo na Trojáku v katastru Hošťálkové ve Zlínském kraji. Odkaz zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1143&mt=ho%c5%a1%c5%a5%c3%a1lkov%c3%a1&st=0&
V sedle mezi horami Kněhyní a Čertovým mlýnem v Moravskoslezském kraji je umístěn pomník 1. čs. partyzánské brigádě Jana Žižky. Odkaz zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8107-33443&mt=%c4%8deladn%c3%a1&st=0&
Summary:
The paratroop unit "Ušiak", which was dropped from the USSR on the territory of Slovakia at the end of August 1944, was supposed to go to Moravia and develop armed resistance there. This only happened at the end of September and in October after the difficult crossing of the border into the area of the Moravian-Silesian Beskydy. The increase in the number of members then led to its transformation first into a partisan unit and then into the The 1st Czechoslovak Partisan Brigade of Jan Žižka, whose members carried out a number of diversionary, ambush and combat actions, which included railway destruction as well as raids on gendarme stations. In addition, they established connections and cooperation with the local population, without whose help their operation would have been extremely difficult. The leadership gradually changed, as the landing commander, Lt. Ján Ušiak heroically fell in Čeladná, and so the Soviet members Murzin and Buďko got to his head.
