KALENDÁRIUM Karel Tržil

18.2.2024 Věra Adina Šefraná
Kalendárium Karel Tržil

Dnešní kalendárium věnujeme Karlu Tržilovi, příslušníku československé exilové jednotky, který nalezl tragickou smrt ve vlnách Středozemního moře, když se zraněný evakuoval na transportní lodi z bojujícího afrického Tobrúku. 

Karel Tržil se narodil se 18. února 1915 ve Vídni, domovskou příslušnost však měl v Kojetíně u Havlíčkova Brodu. Po nacistické okupaci přešel v srpnu 1939 ilegálně do Polska a přes Rumunsko pokračoval na Střední východ, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. V březnu 1941 dosáhl hodnosti nadporučíka a připojil se k Československému pěšímu praporu 11 – Východního. Během obrany Tobrúku utrpěl zranění a ošetřující lékaři jej zařadili do transportu na lodi Chakdina do vojenské nemocnice v Alexandrii. Loď po vyplutí začátkem prosince 1941 zasáhl jeden z italských bombardérů Savoia Marchetii SM 79. Karel Tržil byl posmrtně povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty in memoriam a současně obdržel Československý válečný kříž 1939.

Uctěme  proto Karla Tržila tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny buď na rodinném hrobu na Ústředním hřbitově v Brně, nebo u pomníku československých vojáků na válečném hřbitově v Tobrúku.

#kareltrzil #kalendarium #hrdina #tobruk #chakdina #druhasvetova #pieta #vzpominame 

Karel Tržil. Zdroje fotografií: Portrét VHÚ. Kenotaf: Spolek pro vojenská pietní místa (https://www.vets.cz/vpm/35171-kenotaf-karel-trzil-a-hrob-karel-trzil/)

Další příběhy

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

6.9.2026 Petr Hažmuka
Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.
Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

2.9.2026 Petr Hažmuka
Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.
Výsadek Aroš V

Výsadek Aroš V

1.9.2026 Vlastimil Křišťan
Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.