85. výročí smrti podplukovníka Josefa Balabána

85. výročí smrti podplukovníka Josefa Balabána

85. výročí smrti podplukovníka Josefa Balabána

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora bylo vyhlášeno stanné právo, v jehož rámci byla popravena celá řada vysokých československých důstojníků. Jedním z nich byl příslušník domácího odboje, pplk. Josef Balabán, který byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti dne 3. října 1941.  Ještě téhož dne byl v 16 hodin a 15 minut popraven zastřelením v jízdárně ruzyňských kasáren. Stalo se tak v areálu, kde dlouhá léta jako důstojník působil. 

Poválečné výpovědi pachatelů bestiálního nacistického násilí umožňují vylíčit i okamžiky předcházející popravám českých vlastenců. Po jednání soudu, které probíhalo v sídle gestapa v Petschkově paláci, byli odsouzení důstojníci převezeni do Ruzyně. Popravčí místo se nacházelo na levé straně jízdárny, takže popravčí četa stála zády ke vchodu. Vězni byli postaveni metr od zdi, obličejem k popravčí četě, přičemž nebyli svázáni ani neměli pásku přes oči. Najednou bylo zpravidla popravováno 4 až 6 mužů, kteří stáli od sebe asi tři čtvrtě metru. Na každého muže stříleli vždy 3 členové SS, kteří mířili na prsa. Po každé palbě na popravené pak velící důstojník, který vydával povel k palbě, dal každému popravenému ránu z pistole do hlavy. Následně připravené pracovní komando esesáků vložilo mrtvoly popravených do truhel, jež pak přepravilo v nákladních autech do krematoria ve Strašnicích, kde byly zpopelněny. Pozůstatky Josefa Balabána byly spáleny ještě téhož dne. 

Ředitel krematoria František Suchý popel popravených tajně uchovával a evidoval jména zpopelněných. Mezi takto zachráněnými ostatky byl i popel Josefa Balabána a dalších osobností domácího odboje. Po osvobození byl popel obětí vyzvednut z provizorního úkrytu a pietně uložen na Čestném pohřebišti hrdinů II. odboje ve Strašnicích, které se nachází v areálu strašnického krematoria. Jeden z největších masových hrobů v Česku je tvořen obdélníkovou zatravněnou plochou obklopenou smutečními vrbami a urnovým hájem. Uprostřed této zelené travnaté plochy je situována bronzová socha mladé dívky.

V souvislostí s výročím smrti Josefa Balabána nelze nepřipomenout jeho životní osud. Narodil se dne 5. června 1894 v Oboře u Dobříše do rodiny hajného a ženy v domácnosti. Po dokončení měšťanské školy v Sedlčanech se vyučil strojním zámečníkem. Následně nastoupil do zaměstnání jako kreslič a nástrojař v Praze.

V době první světové války sloužil u c. k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 28, s nímž byl odeslán na ruskou frontu, kde v roce 1915 padl do zajetí. Později vstoupil do čs. legií v Rusku. Absolvoval poddůstojnickou školu a dosáhl hodnosti desátníka. V rámci dělostřeleckého útvaru se zúčastnil bojů u Lipjag, Buzuluku i dalších srážek s bolševiky v centrálním Rusku a na Sibiři. S 1. čs. lehkým dělostřeleckým plukem se vrátil v roce 1920 do vlasti, kde pokračoval ve vojenské kariéře. U dělostřeleckého pluku 1 v Praze-Ruzyni prošel různými funkcemi a dosáhl povýšení do hodnosti štábního kapitána. V roce 1929 byl přidělen k MNO II./1. odděl. (dělostřeleckému) v Praze, kde zastával funkci referenta osobní skupiny. Krátkodobě byl už v hodnosti majora přidělen k dělostřeleckému pluku 1 jako velitel II./1. oddílu, aby se pak znovu vrátil na MNO. Dnem 15. září 1936 se jako podplukovník stal přednostou osobní skupiny II./1. oddělení, později sloužil jako zatímní přednosta tohoto oddělení až do počátku německé okupace zbytku českých zemí.

V nejtěžších chvílích národa se zapojil do protinacistického odboje, organizoval vojenské jednotky a zpravodajské sítě. V létě 1939 se stal jedním z nejaktivnějších spolupracovníků Ústředního vedení Obrany národa. Mimo toho spolupracoval s pplk. Josefem Mašínem a škpt. Václavem Morávkem, s nimiž časem vytvořil legendární skupinu Tři králové.  V rámci koordinačního odbojového orgánu Ústředního vedení odboje domácího, kde byly zastoupeny jednotlivé odbojové organizace, se stal jedním ze zástupců Obrany národa.

Balabánova zpravodajská činnost zahrnovala sběr a zasílání informací do Velké Británie a spolupráci se sovětským vojenským atašé. Jejich hodnotu zvyšoval i jejich původ, jelikož nepocházely pouze z činnosti Balabána, Mašína a Morávka a na ně napojených zpravodajských skupin, ale i rozsáhlých zpravodajských sítí další ilegální organizace, kterou byl Petiční výbor Věrni zůstaneme. V tajných depeších se Balabán projevoval jako výtečný analytik soudobé situace i výstavby budoucího Československa.  Co se týká sabotáží, je o nich známo poměrně málo, protože se nezachovaly archivní materiály. Nejčastěji se zmiňuje, že Tři králové se podíleli na dvou bombových útocích v Berlíně.

Vzhledem ke svému významu byl Balabán pro nacistické bezpečnostní složky žádoucím cílem. Gestapo jej zatklo po krátké přestřelce dne 22. dubna 1941 na rohu dnešní Evropské a Studentské ulice v Praze 6. Brutálním vyšetřovacím metodám odolal a nikoho ze svých spolupracovníků nevyzradil.

Za svou účast na boji za vznik a obnovu Československa byl vyznamenán řadou čs. i zahraničních vyznamenání. In memoriam byl povýšen do hodnosti plukovníka a později generálmajora. Památku hrdiny pplk. Josefa Balabána lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u válečných hrobů, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství. Na tomto místě uvádíme odkazy do CEVH na všechny evidované válečné hroby připomínající Josefa Balabána, který byl popraven dne 3. října 1941. 

Jan Benda

 

Odkazy do Veřejného portálu Centrální evidence válečných hrobů, kde lze vyhledat všechny evidované válečné hroby připomínající památku pplk. Josefa Balabána: 

 

1. Pamětní deska Josefa Balabána na jeho rodném domě v Oboře u Dobříše – ev. č. VH: CZE2107-56238:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/e2a8db38-8d54-420b-af73-eb117d95c578

2. Pamětní deska obětem 2. světové války na zdi městského úřadu v Sedlčanech se jménem Josefa Balabána - ev. č. VH: CZE2123-36607: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/a51c3c47-48e3-49ad-861b-86f689dd9d74

3. Destička se jménem Josefa Balabána v jízdárně ruzyňských kasáren - ev. č. VH: CZE0006-55757:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/b7f84623-00fb-e911-8125-005056b7443e

4. Pietní místo v kapli kostela sv. Fabiána a Šebestiána v pražské Liboci - ev. č. VH: CZE0006-21769:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/ba486e78-0253-47ca-9f15-918f94148c5d

5. Pamětní deska Josefa Balabána ve Studentské ulici v Praze-Dejvicích – ev. č. VH: CZE0006-20887:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/e0f29a20-6cc0-49cd-83bf-44ee1bb3c578

6. Památník s deskou a Balabánovým jménem v areálu ruzyňských kasáren – ev. č. VH: CZE0006-18898:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/0841089d-dd79-473e-83c8-9dc58650bfb8

7. Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje v areálu strašnického krematoria v Praze – ev. č. VH: CZE0010-39281:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/84bdb834-7c91-44bf-a169-232a07720528

 

Summary:

We are remembering the 85th anniversary of the heroic death of one of the most important figures of the Czech domestic resistance during World War II – Lt. Col. Josef Balabán. A legionnaire, Czechoslovak soldier, and member of the resistance organization Defence of the Nation and its intelligence-sabotage group Three Kings, he was executed on October 3, 1941, in the riding hall of the barracks in Prague-Ruzyně. His memory is honoured at numerous memorial sites across the country. For his merits in the creation and liberation of Czechoslovakia, he was posthumously promoted to the rank of Major General.

Josef Balabán (4. června 1894–3. října 1941) byl legionář, čs. voják, příslušník odbojové organizace Obrana národa.

Josef Balabán (4. června 1894–3. října 1941) byl legionář, čs. voják, příslušník odbojové organizace Obrana národa.
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/vyroci-generalmajora-in-memoriam-josef-balabana/

Ve strašnickém krematoriu byla v období protektorátu spalována těla popravených účastníků národního boje za osvobození. Jeho popel byl po válce uložen na Čestném pohřebišti hrdinů II. odboje v areálu zdejšího krematoria.

Ve strašnickém krematoriu byla v období protektorátu spalována těla popravených účastníků národního boje za osvobození. Jeho popel byl po válce uložen na Čestném pohřebišti hrdinů II. odboje v areálu zdejšího krematoria.
Zdroj: CEVH

Pietní místo v jízdárně ruzyňských kasáren připomíná také Josefa Balabána.

Pietní místo v jízdárně ruzyňských kasáren připomíná také Josefa Balabána.
Zdroj: CEVH

Ve dvoře ruzyňských kasáren je umístěn památník umučených a popravených vlastenců z období 2. světové války.

Ve dvoře ruzyňských kasáren je umístěn památník umučených a popravených vlastenců z období 2. světové války.
Zdroj: CEVH

Areál jízdárny ruzyňských kasáren.

Areál jízdárny ruzyňských kasáren.
Zdroj: CEVH

Pietní místo obětem druhého odboje včetně Josefa Balabána se nalézá v kapli kostela sv. Fabiána a Šebestiána v pražské Liboci.

Pietní místo obětem druhého odboje včetně Josefa Balabána se nalézá v kapli kostela sv. Fabiána a Šebestiána v pražské Liboci.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska obětem 2. světové války na zdi městského úřadu v Sedlčanech se jménem Josefa Balabána.

Pamětní deska obětem 2. světové války na zdi městského úřadu v Sedlčanech se jménem Josefa Balabána.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska Josefu Balabánovi na budově 1. ZŠ v Sedlčanech.

Pamětní deska Josefu Balabánovi na budově 1. ZŠ v Sedlčanech
Zdroj: Wikipedia https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Balab%C3%A1n#/media/Soubor:Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Josefa_Balab%C3%A1na,_Sedl%C4%8Dany_(01).jpg

Pamětní deska Josefa Balabána ve Studentské ulici v Praze-Dejvicích, kde byl po nerovném boji s gestapem zatčen dne 22. dubna 1941.

Pamětní deska Josefa Balabána ve Studentské ulici v Praze-Dejvicích, kde byl po nerovném boji s gestapem zatčen dne 22. dubna 1941.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska Josefa Balabána na rodném domě – hájovna Obora č. p. 171 v Dobříši.

Pamětní deska Josefa Balabána na rodném domě – hájovna Obora č. p. 171 v Dobříši.
Zdroj: CEVH

Rekognoskace válečných hrobů v Itálii 16.–23. září 2026

Ve dnech 16.–23. září 2026 se pracovníci Oddělení péče o válečné hroby a pietní místa vydali do severní Itálie, kde v rámci rekognoskace navštívili desítky lokalit a zdokumentovali stovky válečných hrobů. Získané poznatky poslouží k doplnění Centrální evidence válečných hrobů. Součástí cesty byly také dva pietní akty a setkání se zahraničními partnery a místními institucemi.

Bitva u Lovosic – první střetnutí Sedmileté války

Před 270 lety, 1. října 1756, se u Lovosic odehrála první velká bitva sedmileté války na středoevropském bojišti. Pruská armáda krále Fridricha II. se zde střetla s rakouským vojskem polního maršála Browna. Přestože Prusové ovládli bojiště, rakouská armáda zůstala bojeschopná a zabránila jejich dalšímu postupu do Čech. Tisíce padlých a raněných dodnes připomíná kaple Panny Marie Einsiedelnské s hromadným hrobem, do něhož byly ukládány také ostatky vojáků nacházené na někdejším bojišti ještě dlouho po skončení války.

André E. Regenermel - Američan ve službách českého odboje

André E. Regenermel byl československý odbojář amerického původu a jeden z radistů vysílačky Sparta I. Zajišťoval komunikaci s odbojem v zahraničí, zejména s exilovou vládou v Londýně. Pro svoji odbojovou činnost byl přesně před 85 lety, 30. září 1941, popraven.